Historie sboru

Z historie SDH Mlazice

1. období: 1890 – 1918
Režim: Rakousko-Uherská monarchie a 1.světová válka

Běží 80 léta 18. století. Vládne císař František Josef I. Je to doba, kdy neexistují telefony, auta, vysílačky ani rozhlas. Vyhlásit poplach mohli lidé trubkou, zvony, pro pomoc běžel rychlý posel. Hasiči utíkali většinou k místu požáru pěšky, stříkačku zapřaženou do páru zdatných koní.
V roce 1876 byl založen sousední vsi Šopce hasičský sbor. Za nějakou dobu bylo nabídnuto zakladatelům mlazického sboru, aby utvořily obě obce jeden sbor pod názvem ´´Sbor dobrovolných hasičů Šopecko-Mlazických´´. Tento návrh se setkal s pochopením a Mlazice s několika málo členy vytvořily levé křídlo sboru Šopeckého. Toto přátelství však nemělo dlouhého trvání a poté, co po opravě stříkačky a uniforem zůstaly na těchto pouze nápisy ,, Sbor dobrovolných hasičů Šopeckých''  ustaly přátelské styky se sousední obcí.

1891 – Mlazičtí se ze všech sil snažili o založení svého sboru. V neděli 19. dubna se sešlo ve spolkové místnosti v hospodě u Konůpků 18 slavnostně oblečených mužů. Celé odpoledne rokovali a vyměňovali si názory o tom, jak v Mlazicích založit hasičský sbor. Na schůzi byli tehdá přítomni:

Baitler František...............Jelínek František.............. Můller Alexandr
Čížek Antonín................. Jelínek Josef..................... Šámal Václav
Fajks Václav.............. .......Jelínek Václav.............. .....Veltruský Antonín
Frič Karel......................... Kmoch Antonín................Veltruský František
Jachymstal Josef.............. Kmoch Josef....................Veltruský Václav
Jansa Antonín.............. ....Kokeš Václav.....................Viktorin Karel

Po dlouhých úvahách každý sáhl do kapsy a dal 60 krejcarů pro začátek hasičské organizace. Přepočet na dnešní dobu to bylo velmi zhruba 120 korun. Tím se stali zakládajícími členy. Deset zlatých a 80 krejcarů bylo však pro další dění zoufale málo. Proto byly na všechny strany podány prosebné žádosti z nichž přispěno bylo:

knížetem Jiřím Lobkowiczem …………………………………………………………..……… 10 zlatých
hrabětem Thonem ……………………………………………………………………….………… 25 zlatých
knížetem Ferdinandem Lobkowiczem …………………………………………………...... 10 zlatých
radnicí obce Mlazice ……………………………………………………………………………….. 20 zlatých
okresním výborem Mělnickým ………………………………………………………………… 25 zlatých

Dále zakladatelé sboru provedli sbírku po občanech která vynesla neočekávaně vysokou částku a sice 31 zlatých,45 krejcarů.
Na den 5.června byla připravena řádná valná hromada, na kterou bylo pozváno ještě několik dalších občanů. Valná hromada se konala opět ve vsi u Konůpků za přítomnosti 25 občanů. Byly provedeny první volby na dobu tří let a byl to den křtu, kdy jednající organisace dostala jméno:
,,Sbor dobrovolných hasičů Mlazice´´

Do protokolu na věčnou památku bylo zapsáno, že dále uvedení členové byli zvoleni :

předseda................................Jachymstál Josef
velitel.....................................Šámal Václav
místovelitel............................Jelínek Václav
jednatel..................................Veltruský Antonín
nadstříkačník..........................Jansa Antonín
nadlezec.................................Švancara Karel, Bajtler František
čtyři starší sboru.....................Antonín Kmoch,Josef Váňa,Karel Frič,Josef Jelínek
důvěrníkem přispívajících.........Antonín Kubrycht

Tehdy pokladník nebyl ještě volen, a tak jednatel přebíral od zakládajících členů celou částku 132 zlatých, 25 krejcarů. Z valné hromady pak vyšlo usnesení objednat u firmy Smekal 24 kusů pracovních uniforem s výzbrojí za cenu 156 zlatých, 32 krejcarů. Zdálo se že vše probíhá zdárně, ale nebylo tomu tak . Již za týden po valné hromadě odstoupil z funkce předseda Josef Jachymstál. Tím se však nezastavila činnost. 23. srpna byl novým předsedou zvolen Antonín Kmoch. Přišla nová výstroj a výzbroj, vše bylo rozdáno a Václav Šámal dával členstvu cvičební hodiny v neděli odpoledne od čtyř hodin až do večera. Někdy bylo cvičení i večer na sále u Konůpků. Velitel nechal členstvo nastoupit ve výzbroji a bylo často cvičeno pochodové cvičení. Téhož roku sbor přistupuje k hasičské župě Mělnické.

1892-1901 Velitel Šámal těžce nesl, že sboru přece jen schází stříkačka, a tak se znovu začaly shánět peníze. Byla podána žádost o subvenci k Zemskému výboru do Prahy a sbor obdržel 160 zlatých. Občanská záložna na Mělníce přispěla částkou 30 zlatých. Za účast sboru na pohřbu Anny Veisové bylo témuž darováno 20 zlatých a za účast na pohřbu otce Václava Jelínka obdržel sbor dar 10 zlatých. A tak byla v roce 1892 zakoupena od firmy R.A.Smekal-Smíchov nová kočárová stříkačka za 535 zlatých.
V témže roce se sbor s novou stříkačkou zúčastnil čtyř požárů, a to jednoho ve Vlíněvsi, dvou na Šopce a jednoho v místě. Vyvstal další problém, kam stříkačku uložit. Na návrh Antonína Jansy bylo usneseno, aby byla prozatím uložena u něho ve stodole. Předseda Antonín Kmoch přesídluje na Šopku a na jeho místo je na valné hromadě 24.dubna 1892 zvolen Václav Jelínek.
V roce 1893 se sbor účastnil požáru na Chloumku, za což obdržel 8 zlatých. Dále 5 požárů přespolních za které obdržel 40 zlatých. Pro členy sboru byly zakoupeny modré kabáty (blůzy).
Skončilo tříleté volební období a 4.února 1984 se konala valná hromada a znovu se volilo na tři roky. Předsedou byl zvolen jeden z nejlepších a nejschopnějších členů Antonín Jansa. Velitelem zůstává nadále Václav Šámal.
To , že je velitelem na pravé místě se záhy ukázalo, když vypukl velký požár na Vehlovicích. Za hrdinné hájení požáru obdržel sbor mimo veřejné pochvaly v novinách a časopisech odměnu od pojišťovací společnosti ´´Slávia´´ částku 10 zlatých a od ,,První české pojišťovací společnosti´´ rovněž 10 zlatých. Mimo požáru ve Vlíněvsi a tří na Šopce.

V hojném počtu členové sboru nastoupili na župní hasičský sjezd kde se sjelo 34 sborů se 468 členy.

 kočárová ruční stříkačka 1892

Protože sbor dovedl účinně zasahovat při požárech místních i okolních, rozhodlo obecní zastupitelstvo v roce 1895 postavit na obecním pozemku hasičskou kůlnu pro stříkačku, nářadí a potřeby hasičské nákladem 199 zlatých, 34 krejcarů. Kůlna byla postavena do půl roku a otevření bylo provedeno slavnostním způsobem.
Z funkce jednatele odchází Karel Frič a na jeho místo byl zvolen oblíbený člen František Sedmidubský.
10.listopadu 1985 byla pořádána Martinská zábava, první to zábava hasičská , s prodělkem 3 zlaté, 55 krejcarů. Zábavy pokračovaly v roce 1896 plesem a maškarní merendou. Poté do roku 1901 bylo pět plesů, ze kterých byl příjem do sborové pokladny 174 korun (měnová reforma 2.srpna 1892, 1z=2koruny)
V květnu 1897 byla založena při sboru podpůrná pokladna, věc to blahodárná pro členstvo. Pří onemocnění dostával člen 80 haléřů denně a při úmrtí dostali pozůstalí 40 korun pohřebného. Ne však mezi všemi členy našla tato věc pravého porozumění. Za pokladníka podpůrné pokladny byl zvolen Josef Ponocný.
Župní sjezd v roce 1897 byl pořádán na Šopce. Zúčastnilo se ho 28 sborů se 364 členy. Starosta župy Václav Haupt věnoval dojemnou vzpomínku zemřelému zakladateli župy Mělnické Josefu Štastnému. On byl v Čechách jedním z prvních, kteří české hasičstvo zbudovali. Příštího roku byl župní sjezd v Lysé nad Labem, s účastí 31 sbor s 371 členem.
15.září 1898 byla zaznamenána truchlivá zpráva. V Ženevě byla zavražděna císařovna Alžběta, manželka císaře Františka Josefa I.
V srpnu 1899 se členové sboru zúčastnili otevření mlazické železniční zastávky a dále se spolu s 32 sbory čítajícími 335 členu zůčastnili župního sjezdu konaného tentokrát na Mělníce.

Od 1.ledna 1900 počal sbor odebírat,,Hasičské rozhledy´´.Na lednové valné hromadě zvolen první sborovým pokladníkem Josef Konůpek. 11.ledna umírá bývalý dlouholetý předseda župy Mělnické Václav Haupt.
A již tu máme 10 let od založení sboru. Předseda Antonín Jansa se vzdává své hodnosti a na valné hromadě 10.března je do funkce předsedy zvolen dosavadní velitel Václav Šámal. Pokladníkem zvolen Josef Kmoh. Dne 16.května na mimořádné valné hromadě znovu zvolen za předsedu Antonín Jansa. Koncem roku schvaluje obecní zastupitelstvo stanovy spolku hasičského. Sbor měl účast na župním sjezdu v Čelákovicích.
Od roku 1896 do roku 1901 měl sbor účast na zásahu u 14 požárů. Z toho 9x na Šopce, 2x na Vehlovicích, 1x v továrně na Mělníku, 1x na Podolí u kováře Hrdličky a 1x v místě. Od zemského výboru dostal sbor subvenci v částce 220 korun.

1902-1913 Rok 1902 byl bohatý na události. Ve sboru založena pohřební pokladna, která byla založena pro veškeré členstvo hasičské království Českého. Po pětiletém řádném placení mají pozůstalí nárok na vyplacení 400 korun. 25.května se na schůzi rozloučil se sborem dlouholetý velitel Václav Šámal, který přesídlil z Mlazic do Slaného. Na jeho místo zvolen na téže schůzi Josef Čermák.
8.září obecní zastupitelstvo pořádalo významnou slavnost a to otevření a svěcení nové školy. Této slavnosti se sbor účastnil v plné výstroji a zbroji.
Postavení školní budovy nákladem 61 300 korun bylo pro Mlazice velkým kulturním počinem. Do té doby našťevovaly mlazické děti pětitřídní obecnou školu na Šopce. Největší zásluhu na vystavění školy měl někdejší starosta obce František Sedmidubský, který byl tou dobou i hasičským jednatelem.
V Roce 1904 obdržel sbor od zemského výboru subvenci v obnosu 80 korun. Zakoupeny byly nové savice od firmy R.A. Smekal v částce 89 korun a nové hadice hadice od firmy Šípek Karlín za 57 korun, 60 haléřů.
K přípisu důstojného pana faráše Šlechty zúčastnil se sbor 20.července svatého biřmování v chrámu páně sv. Vavřince v Šopce. Téhož roku se sbor účastnil župního sjezdu v Mělnickém Vtelně, konaného tam při oslavě 30ti letého trvání tamějšího sboru.
Od roku 1905 se začali členové hasičských sborů oslovovat ,,příteli´´. Sbor se zúčastnil církevního průvodu ,,božího těla´´ a ,,Vzkříšení Páně´´. 9.dubna vykonána župním jednatelem Františkem Solnařem přehlídka sboru a týž den přednesl přednášku ve spolkové místnosti Mexiko o významu a činnosti sboru hasičských.
Banka ,,Slavie´´ věnovala 15 korun za hrdinné hájení při požáru u Františka Miky. Občanská žáložna věnovala 10 korun. Zemským výborem poskytnuta subvence 80 korun, obec přispěla částkou 40 korun na zaplacení úroků z pujčky u Občanské záložny na Šopce a v říjnu daroval císař František Josef I. Částku 80 korun.
V roce 1907 byla zrušena podpůrná pokladna (založena 23.května 1897). Podpůrný fond nastřádaný z nepatrných příspěvků členů, byl následkem stále více vyskytujících se případů onemocnění brzo vyčerpán. Nezbývalo ni jiného než podpůrnou pokladnu úplně zrušit a ponechati pouze pohřební pokladnu.

členové sboru v roce 1902

Sbor uznávaje činnost a velké zásluhy jak předsedy Antonína Jansy tak jednatele Františka Sedmidubského jmenoval je ve schůzi konané dne 8.prosince svými prvními čestnými členy a poctil je čestnými diplomy.
28.prosince 1908 doprovodila řada členů sboru k věčnému odpočinku knížete Jiřího Lobkowicze do knížecí kaple v Hoříně.
Ve schůzích v roce 1910 byli činěny přípravy na okrskové cvičení, které měl pořádat sbor v Mlazicích . Cvičení proběhlo 5.června ve slavnostním duchu. Ostatní sbory byly vítány hudbou na vlakové zastávce a na rozhraní mlazicko-šopeckém. Pak se odešlo společným průvodem přibylých sborů na cvičiště, kde proběhlo vlastní cvičení. Po cvičení v zahradě spolkové místnosti se konal koncert.

Rok 1911 byl rokem, kdy uplynulo již 20 let od založení mlazického sboru. Ohlédneme-li se zpět, musíme doznati, že sbor utěšeně vzkvétal a honosil se nejenom značným pokrokem, ale i majetkem. Dle inventáře měl sbor následující majetek:

1 stříkačka se vším příslušenstvím                                            1070,00 korun
1 naviják ke stříkačce                                                                          28,00 korun
2 žebříky lezecké s háky                                                                     34,00 korun
2 pochodně petrolejové                                                                      17,00 korun
1 svítilna                                                                                                    4,30 korun
2 krumpáče                                                                                               5,80 korun
3 tabulky hlášení požáru                                                                        5,40 korun
1 tabulku označení spolkové místnosti                                              1,80 korun
1 tabulku velitele sboru                                                                          1,80 korun
1 tabulku s nápisem Mlazice                                                                 1,80 korun
1 skladiště na nářadí (kůlna)                                                             398,68 korun
1 razítko                                                                                                      6,60 korun
4 přilby hodnostářské                                                                           20,00 korun
2 přilby četařů                                                                                          13,00 korun
19 přileb obyčejných                                                                            129,20 korun
3 sekáčky hodnostářské                                                                       30,00 korun
3 pasy hodnostářské                                                                                9,00 korun
3 trubky se šňůrami                                                                                16,00 korun
22 pasů obyčejných                                                                                 52,80 korun
2 lezecké pasy se sekerou a smyčkou                                                 32,00 korun
16 seker s taškami                                                                                    96,00 korun
24 píšťal se šňůrkami                                                                                15,22 korun
24 kabátů se všemi odznaky                                                                432,00 korun
2 horny se šňůrkami                                                                                  21,60 korun
1 chochol pro trubače                                                                                  5,00 korun
Celkem majetek tudíž činil                                                                  2248,40 korun

Na valné hromadě konané v lednu 1911 navrhl přítel Václav Šturma, zakoupit od krachujícího spolku ,,Osvěta´´ jeviště vč. Divadelní knihovny. Toto odsouhlaseno a později správcem divadelního majetku zvolen František Helcl a režisérem Václava Šturma.
Členská schůze v květnu téhož roku projednala o úrazovém pojištění a usneseno, aby byli pojištěni všichni činní členové, což obnáší při uzavření pojištění na 10 let pro 22 členů ročně 44,76 korun.
V roce 1912 byl založen dorost. Sbor přistoupil za člena ,, hasičské pojišťovny království českém v Praze´´, vkladem 100 korun.
19.dubna doprovodili mlazičtí členové k věčnému odpočinku Václava Vinše, velitele hasičů ve Vehlovicích.
Společenský a kulturní život za posledních 13let byl dosti bohatý. Sbor pořádal každoročně v lednu ples a v únoru maškarní merendu. Nepravidelně se pak konaly máje a hasičské večírky. Hasičská pokladna byla tak vždy o něco plnější a mohlo se pak zakoupit více věcí pro sbor potřebných. Určitou částkou byl posílen i pohřební fond. Sbor však nemyslel jen na sebe. Školní mládeži na školní potřeby bylo věnováno 10 korun a 5 korun věnováno ústavu pro potírání tuberkolózy v Pleši.
Pro zvýšení připravenosti zasahovat co nejúčinněji u požáru, provádělo mužstvo pravidelná cvičení teoretická, pořadová i praktická. Od roku 1912 se cvičilo vč. Dorostu. Na některá cvičení dohlížel dokonce sekční dozorce Antonín Šťastný z Mělníka.
Požárů za posledních 13 let bylo víc než dost. Sbor zasahoval celkem 72x. Z toho 48x Mlazicích, 15x v Šopce, 6x na Vehlovicích a 3x na Okrouhlíku.

ukázka základního signálu

1914-1919 Přichází 28.červen 1914, osudný den, kdy byl v Sarajevu zavražděn následník rakouského trůnu František Ferdinand d´Este. Zakrátko v červenci byla vyhlášena mobilizace. Celý národ proléval slzy, když otcové rodin museli opustit své domovy, aby hájili svou vlast, kterou měli rádi. Z nich bylo i mnoho hasiču. Během válečných let byla činnost spolků omezena, tedy i hasičského, Doma zbylo pár lidí, a tak se udělalo vždy jen to nejnutnější. Musel se opravovat inventář a také zasahovat tam, kde to bylo potřeba.

2.období: 1918-1945

Českoslovenko-1.republika 1918-1937

2. Světová válka-protektorát – 1938-1945

1. světová válka skončila. Skončilo všechno utrpení. Dne 28. řijna 1918 byla vyhlášena samostatná republika Československá. Přišel hospodářský rozkvět tzv. prvé republiky a v čele státu stanul T.G.Masaryk. 1919-1921 Sbor pokračuje v činnosti dle tradice z předválečných let. Ne všichni se však vrátili z války a někteří vzhledem k věku již nemohou pokračovat v aktivní činnosti. Je třeba, aby další občané se hlásili do řad hasičů. Ma valné hromadě zvolen za předsedu rovným počtem hlasů Antonín Jansa a Josef Kmoch. Los pak rozhodl , aby se předsedou stal Josef Kmoch. Změna nastává i ve funkci velitele. Josefa Čermáka vystřídal František Helcl. Pokračuje i společenský život, hasiči pořádají plesy a maškarní merendy. Od roku 1920 je činný i divadelní odbor a v roce sehrál již 6 představení. Nechodilo se již na církevní slavnosti, ani do kostela, ale stavěli se tribuny, hranice a společně s ostatními spolky se chodilo na oslavy Jana Husa. V čele sboru již nestojí předseda, nýbrž starosta. Rok 1921 byl rokem samé práce. Od založení sboru uplynulo 30 let a všichni se museli věnovat přípravám na oslavu výročí. Na valné hromadě 13.února přednesl přítel Josef Jelínek poutavý projev o původu a cestě mlazického sboru. Zmínil se o tom, že ze základních členů zůstali pouze tři a to Antonín Jansa, Josef Kmoch a on. Sbor však za 30 let zmohutněl a čítá již 80 členů. Vyzval všechny členy, aby se zapojili do příprav župního sjezdu spojeného se cvičením, který se bude konat v Mlazicích. Sjezd se konal 5.července. Od časného rána již vyhrávala hudba, byly vítány okolní sbory, které se na župní cvičení dostavili. Cvičení bylo provedeno za krásného slunečného počasí. Bylo hodnoceno obzvláště kladně župními funkcionáři v čele se župním velitelem Bursíkem. Oslavy 30 výročí založení sboru tak byly důstojně ukončeny. Župním nařízením byl u sboru zřízen odbor samaritánský s následujícími členy: františek Chvála, Josef Knepr, Antonín Černý, Jan Dvořák, Václav Hadač a Štěpán Michal. S žen to pak byly Marie Chválová a Anna Helcová.

1922-1931 Začíná další desetiletí práce. Na valné hromadě v roce 1922 proběhli volby. Přední činovníci sboru zůstávají na svých místech. 11.května se sbor zúčastnil odhalení památníku padlým vojínům ve Vlíněvsi, 21. května odhalení pomníku na Pšovce a na podzim odhalení pomníku v Mlazicích. Dále oslav mistra Jana Husa a župního sjezdu v Lužci nad Vltavou. Rok 1923 začal pro sbor smutně. 11.ledna zemřel velice vážený, dlouholetý předseda a starosta Josef Kmoch. Rakev s jeho ostatky odnesli členové sboru na ramenou čestně až na hřbitov na Ráj. Bylo třeba nového starosty a tím byl na valné hromadě 18.února zvolen Josef Čermák. Na členské schůzi 10.března bylo rozhodnuto o prodeji jeviště Dělnické Tělocvičné Jednotě za 1500 korun, neboť účinkující členové již zestárli a dál nemá kdo hráti. Koncem září byla u firmy R. A. Smekal objednána motorová stříkačka se vším příslušenstvím za 46 000 korun. Současně byl u téže firmy objednán dvoudílný naviják. Slavnostním dnem se stala neděle 4.listopadu, kdy byla stříkačka zástupcem firmy předána a vyzkoušena. Předání byl přítomen téměř celý sbor, zástupci obce a provozovatelé některých okolních sborů. Zdálo se, že vše se daří, ale nebylo tomu tak. Ukázalo se, že obec nemá na zaplacení stříkačky dostatek prostředků. Firma požadovala celou částku uhradit do konce roku. Aby sbor dostál pořádku, nezbylo mu nic jiného než rozhodnutí se pro půjčku. Ručiteli se stává 7 členů výboru. Mlazice se stávají součástí ,,Velkého Mělníka’‘. 10.února se město Mělník připojilo na síť elektrárenského svazu středočeských okresů a začal se bouřlivě budovat rozvod proudu po celém velkém Mělníku. Po připojení k velkému Mělníku začal hasičský sbor podléhat zastupitelstvu města s veškerým hasičským inventářem. Tím subvenci již pobíralo město Mělník. Bylo rozhodnuto pojistiti přípřež do motorové stříkačky na částku 10 000 korun. Původní stříkačka bude dána protiúčtem firmě R. A. Smekal za 2 hákové žebříky a 30m hadic. V roce 1924 začaly přípravy na okrskové cvičení, která se má konati 22.června v Mlazicích. Toho dne se přátelské sbory soustředili na zastávce a průvodem se šlo na hasičské cvičiště. Po cvičení následoval společný oběd v hostinci u Štruplů a pak veselice v Mexiku. Dosavadní velitel František Helcl v roce 1925 odstupuje, neb jest zvolen okrskovým dozorcem. Na valné hromadě konané 18.ledna je velitelem zvolen Václav Šturma. Pro pokročilý věk odchází i dlouholetý jednatel František Sedmidubský. Na jeho místo zvolen Jan Dvořák. Z Mělníka přichází návrh sloučit všechny sbory ve velkém Mělníku ve sbor jeden. S tím mlazický sbor tak jako sbory okolní nesouhlasí. Návrh tím zamítnut. V únoru roku 1926 byl znovu založen dorost , který přestal pracovat za války. Vedoucím zvolen přítel Josef Knepr. Dorost prvně vystoupil na domácím cvičením dne 20.června. Dostal pochvalu od okrsku za vyspělost v tak krátké době. Přichází rok 1928. Hasiči se již neoslovují příteli, nýbrž bratři a sestry. Rok se nesl v duchu hasičských slavností. V březnu to byla župní valná hromada, v květnu v Hoříně odhalení pomníku obětem války a hasičské slavnosti na Chloumku. V červnu v Nebuželích odhalenípomníku mistra Jana Husa. 5. a 6.července se řada členů sboru i s manželkami rozjela do Prahy na celorepublikový hasičský sjezd. V srpnu pak se konalo cvičení dorostu v Malém Újezdě a mužů v Rousovicích. Samaritánský odbor zajišťoval službu na automobilových závodech v Mělníku. Dne 9.září překvapila sbor bolestná zpráva. Zemřel jeden z nejoblíbenějších členů František Sedmidubský. Ve sboru byl plných 29 let jednatelem. Mimo mlazického sboru jej bylo vyprovodit na poslední cestě 110 hasičů z okolních obcí. Z mlazic šla četa v režném a výzbroji.ostatní členové šli ve vycházkovém. Zúčastnilo se čtrnáct dorostenců, župní funkcionáři šli také v hojném počtu. Župní starosta se na hřbitově s Františkem Sedmidubským rozloučil. V dalším roce 1929 bratr Václav Žalud přebírá vedení dorostu. Byl založen městský hasičský výbor, ve kterém jsou z každého sboru velkého Mělníka 2 členové. Rovněž v něm je jeden úředník města, který bude zapisovat body z jednání výboru a předávat vše městské radě. Rok 1930 byl pro mlazické hasiče jedním z nejslavnějších. Co se vlastně událo? Do výborové schůze dne 2.dubna se dostavil p. Otakar Mikeš z Litoměřic. Na témže jednání byla s ním sepsána smlouva na zhotovení hasičského praporu. Prapor bude dodán spolu s jasanovou šení praporu. Dodací lhůta byla stanovena na 18.května. Cena praporu komplet činí 6 300 korun, z toho záloha 3000 korun. Výrobce zaručuje se, co do trvanlivosti praporu při dobrém zacházení po dobu 40 let. V neděli 25.května 1930 se celá obec shromáždila u hasičského skladiště a za doprovodu kapely bylo provedeno slavností rozvinutí praporu. Občané dali zhotoviti na prapor třídílnou stuhu. Na prvním dílu byl nápis‘‘Sboru dobrovolných hasičů’‘, na druhém’‘Věnuji občané mlazičtí’‘ a na třetím’‘Vlasti zdar, ohni zmar’‘. Slavnostní den byl pak zakončen večerní hasičskou zábavou. A již máme rok 1931. Sboru již bude 40 let. Přichází 1.březen, den kdy se bude koná 41 valná hromada. V den valné hromady má sbor celkem 148 členů, z toho 38 činných a 110 přispívajících. Z celkového počtu je 5 čestných členů a z nich dokonce dva členové zakládající. Jsou to Antonín Jansa a Josef Jelínek. Z řad hasičů bohužel odešlo na věčný odpočinek od založení 178 členů. V proběhnuvších volbách byl zvolen nový výbor sboru. Dle odevzdaných volebních lístků byl starostou zvolen Josef Čermák. Dále byli zvoleni: Šturma Václav velitele Žalud Václav místo-velitel Dvořák Jan jednatele Černý Antonín pokladník Zděnek Karel nářadník Suchá Emilie vedoucí samaritního odboru Novák Josef vedoucí dorostu (chlapci) Jiran Antonín vedoucí dorostu (děvčata) Jelínek Josef praporečník Pro zvyšování hasičských znalostí a zručností se každoročně prováděla sborová cvičení. Cvičilo se sekyrkami, se žebříky, se strojem, probíhala cvičení pořadová a signálová. Znalosti sbor předváděl a zdokonaloval na okrskových a župních cvičeních. Tyto znalosti uplatnil sbor při účasti na 19 požárech, které od roku 1922 vzplály. V Mlazicích zasahoval 13x, 6x na Pšovce. Sbor však pomáhal i při živelných pohromách. Zejména čerpal vodu při záplavách, které postihovaly Mlazice téměř každý rok. Držely se hlídky, ve dne i v noci při velkem chodu ledů. Jednotliví členové zajišťovali stráže na zábavách všech spolků a v divadle. Dále měli vždy účast na krajských a župních sjezdech. Též na zemském sjezdu hasičstva v Praze. Výzbroj sboru se rozrostla o jednu plynovou masku a o sloup na sušení hadic postaveného u hasičského skladiště. Sbor nepolevoval ani v kulturním a společenském dění. Hasičské plesy a maškarní merendy se již v obci staly samozřejmostí. Konaly se pomlázkové a posvícenské zábavy a občas zábavné večírky pro členy sboru. Hasičský dorost sehrál divadelní hru,,Pohádka o Popelušce’‘

historický prapor sboru z r. 1930

Členové sboru, vč. dorostu se zúčastnili akcí společenského rázu jako oslav mistra Jana Husa, hasičského dne na Mělníku, oslav 28.října, slavnostního rozvinutí nového hasičského praporu na Pšovce.

1932-1941 Sbor s chutí vykročil do dalšího desetiletí své činnosti. Hned na začátku roku 1932 se koná valná hromada, kde, kromě jiného, odhlasovány členské příspěvky ve výši 5 korun pro činného a 10 korun pro přispívajícího člena na rok. Koncem ledna 1933 na žipní valné hromadě byl projednán stav župní pohřební pokladny. Župa v té době čítá 1582 mužů, 84 žen a 40 dorostenců. Rovněž byly projednány nesrovnalosti při výstavbě hasičského domu v Praze. 28.května 1933 pořádal mlazický sbor okrskové cvičení V. Okrsku hasičské župy Mělnické. Od časného rána se sjížděly okolní sbory. Za místní sbor se zúčastnilo 32 členů pod vedením Václava Šturmy, 18 dorostenců s vedoucím Josefem Novákem a 18 dorostenek vedených Antonínem Jiranem. Dopoledne byla zkouška a odpoledne hlavní vystoupení. Bylo provedeno školní cvičení se strojem, dále vystoupení žebříkové, sekyrkové a zvláštní vystoupení měl dorost a dorostenky. Vadou na kráse byl nezdařený požární útok mlazického na Královu stodolu. Ze stříkačky nebylo možné dostat vodu.Začaly kolovati různé úvahy, Např., že po dopoledních zkouškách zůstala stříkačka u Šafránků ve dvoře opuštěná a někdo si s ní mohl pohrát. Někdo říkal, že byla špatná péra a guma. Technická vada se později potvrdila a po výměně per a gumy byl zase stroj v nejlepším pořádku. Na valné hromadě v únoru 1934 starosta Josef Čermák žádá, by byl pro pokročilá léta zproštěn funkce. S tím je přistoupeno k volbám na další tříleté období. Starostou byl zvolen Antonín Černý I., který volbu přijímá a slibuje, že bude řádně státi v čele sboru. Ve funkci nářadníka vystřídal bratra Zděnka Bedřich Vocilka. Na závěr valné hromady je dosavadní končící starosta Josef Čermák jmenován’‘čestným starostou’‘a nejstarší člen sboru Josef Jelínek mu vzdal dík za jeho obětavou práci. Dubnová župní valná hromada mimo jiné ustanovila, nepoužívat již názvu Hasičské skladiště, nýbrž hasičská zbrojnice. Nebyly ale jen radostné chvíle. V dubnu 1935 umírá předposlední ze zakládajících členů Josef Jelínek. Sbor tak přichází o jednoho z nejlepších technikářů a zároveň o praporečníka. Novým zvolen dosavadní praporečnický náměstek Václav Hodač a jeho náměstkem Josef Légr, který funguje též coby trubač.

Přichází neděle 7.července 1935. Sbor pořádá za spoluúčasti župy mělnické dorostenecký den v Mlazických, v doubkách na fotbalovém hřišti p. Svobody. Jako první je představenstvo prostné cvičení žáků, dále cvičení se strojem, cvičení se švihadly, cvičení sekyrkové,cvičení žákyň s kotouči, předvedení her a závodů a požární útok dorostu se strojem, který splnil svůj účel a dobře zakončil dorostenecký den k plné spokojenosti celého občanstva. Večer byla konána zábava.
14.prosince téhož roku abdikuje T.G.Masaryk ze zdravotních důvodů na funkci presidenta a 18.prosince je zvolen presidentem Dr. Edvard Beneš.
Koncem roku odchází z funkce nářadníka Bedřich Vocilka a je nahrazen Antonínem Vítkem. Valná hromada v roce 1936 zasedla k jednáním v neděli 8.března. Bratr starosta upozorňuje ostatní, že na základě zákona č.82 Sb. A vládního nařízení z 18.října 1935 se musí ve všech obcích zřídit,,Civilní protiletecká obrana’‘(C.P.O.). Dosavadní jednatel Jan Dvořák odstupuje a jeho nástupcem je zvolen Antonín Jiran.
V říjnu na výborové schůzi vysvětluje br. Starosta přítomným, jak v jiných sborech převládá většina mladších bratrů a navrhuje, aby byl pan Svoboda, aby apeloval na své dělníky bydlící v naší obci, by přistoupily ke sboru.
Stát přichází o jednoho z největších politiků. 14.září 1937 umírá v Lánech 1. českoslovenký president T.G. Masaryk. Jeho pohřbu se zúčastnilo i 15 členů mlazického sboru. Na schůzi 23.března 1937 dochází ke konverzaci ohledně financí mezi čestným starostou Čermákem a nynějším starostou Černým. Starosta Černý podává demisi. Na mimořádné valné hromadě 24.dubna zvolen novým starostou bratr Jan Dvořák. Začátkem října umírá dosavadní velitel Václav Šturma. Rozloučit se sním přišlo 25 členu s praporem a dorost. Jeho nástupcem zvolen Josef Novák.
Rok 1938 byl pro republiku rokem černým. 23.září ve 22. hodin byla vyhlášena mobilizace. Za 24 hodin byly u většiny útvarů prezentovány ? povolaných záložníků.Přišla však mnichovská zrada a vojenské jednotky byly rozpuštěny. Po vyhlášení mobilizace stavěli členové sboru včetně samaritního odboru stráže po dobu 7 dní.
Rok 1939 stejně jako rok 1938 by měly být v kronikách zarámovány černě. Tak jako do jiných měst naší vlasti, vtrhly německé jednotky ve středu 15.března také do Mělníka. V hlubokém sněhu, který v noci napadl, si razila hitlerovská branná moc cestu do města z Liběchova. Kolem sedmé hodiny ráno dorazily motorizované jednotky na náměstí Svobody(dnes Míru). Do tohoto dne se u nás jezdilo podobně jako v Anglii vlevo. Němci však přijeli vpravo a během jedné noci donutili ke změně jízdy veškerou dopravu. Nařízením Zemského úřadu z 2.května 1939 se mění název hasičského spolku na,,Hasičský sbor’‘a,,Službu zdravotní’‘.Na župní valné hromadě dle uvedeného nařízení je župa přejmenována na,,Okresní hasičskou jednotku se sídlem v mělníku’‘.
V pátek 1.září ve 4 hodiny 45 minut ráno napadl Hitler Polsko a začala 2.světová válka.V prosinci se koná schůzka čety C.P.O. V čele je 5 členů. Případný poplach bude vyhlašován z Liberty.
Rok 1940 nezačal dobře. 11.června se sbor naposledy rozloučil s Antonínem Suchým, místopraporčíkem, který byl členem od r.1902. Hned druhý den se rozloučil s Václavem Žaludem, pokladníkem, činným od r.1919. Nastupujícím pokladníkem byla zvolena manželka zesnulého bratra Žaluda, Alžběta Žaludová.
Došel přípis od ústředí o zákazu všech znaků dřívějších Československé republiky , která musí být do 1.července odstraněny. Vše zajistí br. Starosta s velitelem. Sestra Žaludová vypáře znak na praporu. Nápis na hasičské zbrojnici musí býti dvojjazičný, což zařídí obec.
28.prosince na členské schůzi br. starosta oznamuje, že začíná škola okresní jednoty. Do školy je povinen velitel a podvelitel. Dobrovolně budou školu naštěvovati Josef Dvořák, Ladislav Krupička, Karel Zelenka, Jiří Holaj a František Novák. Na schůzi se dostavili zástupci firmy Liberta. Firma je přípisem Okresního úřadu vyzvána k založení vlastního, továrního hasičského sboru. Liberta ustaví jednu hasičskou četu a žádá, zda její členové mohou býti přijati za členy mlazického sboru. Toto jim přislíbeno. Přichází rok 1941, rok 50.výročí od založení sboru v roce 1891. Bohužel v neutěšené době. 12.ledna se koná 51. valná hromada. Jednání valné hromady zahájil bratr starosta Jan Dvořák za účasti 46 členů. Vítá především br. Černého a br. Michala. Tito mlazičtí členové jsou činovníky Okresní hasičské jednoty. Dále vítá br. Helcla a Čermáka, čestné členy sboru. Po přivítání všichni přítomní povstáním uctili památku zemřelých a hlavně těch, kteří sbor zakládali. Od založení do dnešního dne zemřelo 198 členů sboru.

členové sboru v roce 50. výročí založení

Jednání valné hromady pokračovalo čtením zpráv jednotlivých činovníků. Ze zpráv bylo vyrozuměno: co se týká financí, tak v Hasičské záložně je 38,20 Kč, v kampeličce 8 788,10 Kč v Mělnické spořitelně 453,10 Kč, v příruční pokladně
1 652,25 Kč, tj. Úhrnem 10 931,25 Kč. Pohřebnímu fondu z toho patří 10 918,25 Kč. Sboru zbývá jmění 13,00 Kč. V den valné hromady má sbor 38 činných členů a 5 žen, dorostenců je 25. Zdravotní služba čítá 5 sester a 3 bratry.
Na oslavu padesátiletého výročí sboru se konal 27.dubna hasičský večírek. Bylo přítomno 68 členů vč. zdravotní služby a dorostu. Na večírku promluvil starosta Dvořák velmi poutavou řečí, ve které nastínil vývoj mlazického sboru od založení až do dnešního dne. Dlouholetým členům sboru byly při té příležitosti předány diplomy za zásluhy o budování a rozkvětu sboru. Byli to:

za 50 let u sboru     Antonín Jansa                      za 33 let u sboru Josef Knepr
za 36 let u sboru     Antonín Černý                     za 30 let u sboru Josef Légr

Diplom Antonínu Jansovi nemohl být předán jmenovanému na večírku, jelikož byl upoután na lůžko. Všichni členové šli dodatečně předat diplom k němu domů na Pšovku, kde byl také přítomen předseda O.H.J. Slavík.
Uplynulých 10 let bylo bohatých na kulturní akce. Nadále se pořádaly již tradiční plesy, únorové maškarní merendy, josefské večírky, pouťové a posvícenské zábavy. Dorost sehrál divadelní představení v hostinci ,,U Zelené Lípy’‘. Nebyla nouze ani o společenské dění. Sbor se zúčastnil např. Otevření nové školy v Liběchově v r.1934, v r.1935 s hasičským praporem položení základního kamene kulturního domu na Mělníku, v r.1936 odhalení pamětní desky Lobkowiczovi v Dolních Beřkovicích. Samaritní odbor se zúčastnil 28.června 1936 slavnostního otevření kulturního domu na Mělníku. Dům byl postaven za pouhých 15 měsíců od položení základního kamene. V r.1937 pak odhalení pamětní desky legionáře Průchy v mlazicích a tryzny za presidenta Masaryka.
Nepolevovalo se ani v odborné přípravě. Dále probíhají sborová cvičení. Cvičil se nástup ke stroji, se strojem, cvičení se žebříky, signálová a pochodová, prováděly se zkoušky hydrantů. Účast na těchto cvičeních byla vždy kolem 80%. Kromě cvičení byly provedeny požární zkoušky na karosárnu p. Krymla, v pískové cihelně p. Kasnera, v zahradnictví p. Vyskočila, v závodě Liberta. Sbor měl pravidelnou účast na okrskových i župních cvičení. Na některých vč. dorostu, ve kterém bylo v té době 15 chlapců a 16 děvčat. Probíhá i teoretická školení.
Např. V r.1934 čtyřnedělní župní škola. Ten člen, který bude napříště volen za činovníka, musí tuto školu míti. Členové sboru byli pravidelně delegováni na okrskové, župní a krajské sjezdy. V r.1937 dva na zemský sjezd do Bratislavy.
Požárů bylo v uplynulém desetiletí 12. V roce 1941 v březnu a v dubnu se držela pohotovost při velké vodě. Šesti občanům se odčerpávala voda ze sklepů a ze studní. V srpnu a září se držely kontrolní hlídky při žních, celkem 53 dny. Od 13 října, dle nařízení okresního úřadu se držely požární hlídky každý den od 5.00 do 21.00.
Pravidelně se stavěli požární stráže na plese, zábavách a divadle. Spolehlivě pracoval i samaritní odbor, později nazvaný služba zdravotní.
V roce 1941 ve zdravotní službě pracovalo 5 mužů a 4 ženy. Všichni měli řádně prodělaný kurs. Služba zasahovala u 68 případů, z toho 58 lehkých a 10 těžkých. Technika byla posílena o čtyři díly nových hadic od firmy Stratílek.
Sbor tak za neustávající činnosti vykročil do dalších 50 let svého působení.

 1942-1945 Společenská činnost byla postupně omezována až po úplný zákaz v srpnu 1944. Byly zakázány i schůze výboru, konaly se pouze pracovní porady. Stav členstva na začátku roku 1942 byl 41 činných členů a 4 ženy. Z toho je 31 schopných každé služby a 10 služby lehké. Přispívajících členů je 107.
V neděli 1.února 1942 se konala valná hromada. Zahájil ji starosta Jan Dvořák. Přivítal čestné členy bratry Čermáka, Černého,Knepra, Helcla a Légra. Dále přivítal starostu O.H.J. Ladislava Slavíka a velitele Václava Prokeše, kterého současně jmenoval čestným členem mlazického sboru.
V únoru proběhla volba nového pokladníka za sestru Žaludovou. Byl zvolen Karel Zděnek. Na jeho dosavadní funkci jednatele navržen a odhlasován Jiří Holaj. V březnu podal resignaci starosta br. Dvořák. Rozhodnuto, aby jej do příští valné hromady zastupoval velitel Josef Novák.
Sbor měl i nelehký úkol a to rozloučit se s členy, kteří odešli na věčný odpočinek. Umírá poslední ze zakládajících členů Antonín Jansa. 27.března se s ním v kostele sv. Vavřince na Pšovce rozloučilo 38 členů. 7. října umírá čestný předseda a dlouholetý člen sboru Josef Čermák. Pohřeb se konal 10.října z domu smutku na Ráj. Rozloučit se s ním přišlo 24 členů.
Přichází 4. rok okupace, rok 1943. Direktivním nařízením jsou vyloučeny volby ve sboru. Na lednové valné hromadě jsou vedením sboru pověření: starosta-Josef Novák, velitel-Josef Knepr, jednatel-Jiří Holaj.
V roce 1943 se sbor rozloučil se šesti zesnulými členy, z toho dva činovníci a to Antonín Černý II. A Antonín Jiran, bývalý jednatel sboru a jednatel okrsku.
V únoru 1944 umírá se Slaném, kam se z Mlazic přestěhoval v roce 1902, bratr Václav Šámal, v podstatě poslední ze zakládajících členů mlazického sboru. Oznámení o pohřbu přichází pozdě. A tak dne 13.února odjíždí 12 členů na hřbitov do Slaného, poklonit se památce dobrého člověka i hasiče. Přítomna byla celá rodina a členové slánského sboru, kde byl bratr Šámal dlouhá léta velitelem.
V dubnu byli za činné členy přijati Václav Piroutek a Jaroslav Jakeš. Rovněž v dubnu se konal u Konůpků koncert hudby kapelníka Beránka. Byla to jediná společenská akce v roce. V říjnu odstupuje jednatel br. Holaj. Jeho funkce se ujímá Josef Dvořák.
Nadále se udržovala odborná aktivita. Probíhají sborová cvičení, avšak dochází již není tak obvyklá jako v letech minulých. Členové závodního sboru Liberty nedocházejí do cvičení vůbec, a tak byli od 1.srpna 1942 z domovského sboru propuštěni.
Požáry zdolával sbor od r.1942 tři, z toho 2 ve firmě Liberta. Od 19. do 24.března 1942 byla držena pohotovost při velké vodě ve dne i v noci. Do 20.dubna téhož roku do odvolání je nařízena protisabotážní služba od 5. hodin ranních do 9. hodin večerní. Oběžníkem České zemské hasičské jednoty z května 1942 musí sbor vypracovat seznam trubačů a označit domy, kde bydlí, příslušnými tabulkami. Do léta měla proběhnout výměna všech hasičských šroubení podle norem DIN, což má velký význam při součinnosti více sborů.
Přichází rok 1945 a s ním i konec 2. světové války. Devátého května, navzdory kapitulaci německých vojsk ze dne 8.května, pochodují jednotky SS od Liběchova k Mělníku. U Vehlovic přepadli vyslanou pohotovost bývalých československých vojáků, kteří je měli odzbrojovat. Řada z nich byla zastřelena. Mezi padlými byli i tři mlazičtí členové. Václav Jaroš, Josef Hocký a Arnošt Barcal položili životy za osvobození vlasti.
Ve čtvrtek 10.května v podvečer, vstoupili do Mělníka polští vojáci z 2. samostatného praporu majora A. Klimowicze, patřícího do svazku 1. obrněného sboru. Město Mělník bylo osvobozeno.
Pohřeb statečných bratrů padlých u Vehlovic se konal 12.května. Po pohřbu začala být v obci organizována sbírka na padlé.
19.května se konala 1. členská schůze ve svobodné republice. Pokladník br. Zděnek informuje, že sbírka na tři padlé bratry vynesla celkem 58 000 korun, které budou rozděleny mezi pozůstalé. V neděli 17.června se konala mimořádná valná hromada. Hlavním bodem byly volby 1. poválečného výboru. Čtyřčlenou komisí byli do výboru navrženi a členstvem odsouhlaseni:

starosta..........................Josef Novák
velitel.............................Josef Dvořák
členové výboru................Václav Suchý

náměstek........................Antonín Štěpánek........................Ladislav Krupička
jednatel...........................František Konůpek.......................Ladislav Chládek
pokladník.........................Karel Zděnek...............................Vladislav Jakl
zbrojmistr.........................Antonín Vítek..............................Alžběta Žaludová
zdravotník.........................Václav Novák...............................Štěpán Michal
vzdělavatel........................František Helcl.............................Karel Karhan
pohřební fond...................Jan Dvořák I.,................................Karel Konvalinka

Starosta br. Novák poděkoval všem zvoleným a vyzval je k rozvinutí všech předválečných aktivit. Hned 1.července se koná u Konůpků zábava a dále 16. a 17. září posvícenské zábavy. Celý sbor se zúčastnil 14.května oslav znovu vybudované Československé republiky. 22.června pak slavnosti Projevu bratrství k SSSR na Mělníku. Rovněž celý sbor vítá presidenta Edvarda Beneše na Mělníku dne 14.října.
Z technických činností je třeba vyzdvihnout pravidelná sborová cvičení v době od 5.2. do 23.4. Dále povinné služby na strážnici spolu se zdravotní službou od 1.1. do 25.4. ve dne i v noci, vždy 2 členové. V pohotovostní službě hasičské a vlastenecké byl celý sbor vč. služby zdravotní již od 25.dubna po dobu revolučních dnů až do 23.května.
Třináct členů zdolávalo 31.července požár u Františka Veltruského.
Spolu se zdravotním odborem se sbor zúčastnil 21.října záchranných prací u vlakového neštěstí v Dolních Beřkovicích. V témž roce poskytla zdravotní služba pomoc ve 42 případech, z toho bylo 22 lehkých.

3. období: 1946 – 1989 ČSR a ČSSR

1946-1951 Nadchází první poválečný rok. V březnu 1946 se koná řádná valná hromada na které jsou provedeny změny ve složení výboru. Nově zvoleni: starosta-Antonín Černý I. A velitel-Josef Novák, revizoři účtů Gustav Král a Václav Chládek. Ve středu 26.června, za účasti 12 činných členů, předal sboru technik firmy Stratílek novou stříkačku. Stroj byl zároveň vyzkoušen. U stříkačky byl celý kryt z papíru a tak byl firmou Karosa vyroben kryt jiný-plechový. Starý stroj byl v roce 1948 prohlédnut a odkoupen O.H.J. za 15 000 korun. Na členské schůzi v srpnu 1946, byl projednán návrh MNV zbourat hasičskou zbrojnici a postavit novou, společnou s pšoveckým sborem. Sbor Pšovka i sbor Mlazice s tímto návrhem nesouhlasí. Do roku 1947 vstupuje sbor 32 činnými členy, z toho je 5 žen a 4 muži ve zdravotní službě. Dorost, jehož činnost byla obnovena v září 1946 z iniciativy bratra Jakla, čítá 15 členů. V neděli 9.března se konala řádná valná hromada. Bratr starosta Antonín Černý I. Apeloval na všechny přítomné, aby prováděli nábor do sboru, neboť členů ubývá. Navíc 17 členů odešlo osídlovat pohraničí. Byly provedeny doplňovací volby. Bratr František Bím byl zvolen náměstkem strojníka, Josef Légr st. Praporečníkem a jeho náměstkem Václav Chládek. Nářadníkem zvolen Jaroslav Jakeš. Na valné hromadě v únoru 1948 usneseno, aby zisk z kulturních akcí byl rozdělen 1/3 do pokladny, 1/3 pohřební fond a 1/3 na hasičské auto. Dále odhlasováno každý rok provést v obci sbírku a věnovat ji na fond auta. Na Akční výbor fondu národní obnovy byla podána žádost o přidělení auta do 2 tun . V září přišla nabídka na odkoupení ojetého nákladního auta od ředitelství pošt v Praze. Vozidlo bylo přivezeno z Prahy v červnu 1949. Členové sboru ho za 250 hodin rozebrali a vyčistili. Poté bylo v t.1950 odvezeno zpět do Prahy do firmy Hanuš, která ho měla předělat na hasičské vozidlo. Firma Hanuš žádné práce na vozidlo neprovedla a v roce 1951 ho předala podniku Autorenova, který měl přestavbu dokončit. Na konci roku 1951 na vozidle nebylo provedeno nic. Mezi členstvem se začali objevovat názory, aby bylo prodáno. A tak začátkem roku 1952 bylo skutečně prodáno na rozebrání za 17 500 korun. Rok 1951, rok 60. výročí založení sboru. Místo oslav sbor řeší organizační záležitosti. Na dubnové valné hromadě proběhly volby. Podle navržené kandidátky, která byla schválena na MNV, byli pro příští období za činovníky zvoleni: předseda-Antonín Černý I., velitel-Jaroslav Jakeš, jednatel-Jan Dvořák, pokladník-Karel Zděnek. Br. Žižka, zástupce OHJ pohovořil o novém hasičském zákoně a o reorganizaci hasičstva. Dle nové organizační struktury byl na členské schůzi dne 13.září sbor přejmenován na Místní jednotu ČSH. Během schůze vznikly názorové rozpory mezi delegáty KSČ a hasičským vedením. Velitel a jednatel na základě toho podali resignaci. V dalším jednání se nedařilo najít za ně nástupce. Padl návrh aby se do funkce velitele navrátil Josef Novák. Ten souhlasí jenom proto, aby se sbor nerozpadl a za podmínky, vykonávat funkci pouze do valné hromady a s tím že jednatel ve své funkci vytrvá. Do Místní jednoty byl začleněn divadelní spolek TYL s veškerým inventářem a pokladní hotovostí 8 402 koruny. Byl ustaven dramatický odbor a br. Josef Konůpek v něm povede pokladnictví. V březnu byli za činné členy přijati Bohuslav Vágner a Mikuláš Edelhauser, kteří přestoupili z Malešova. Br. Vágner nastoupil v září do jednoměsíční hasičské školy v Praze a v listopadu byl zvolen referentem dorostu. Sborová cvičení probíhala každoročně zpravidla od února. V zimních měsících to byla cvičení signálová a pořadová, později cvičení žebříková, se strojem, požární útok. Byly prováděny zkoušky hadic a prohlídky hydrantů. Teoretické znalosti si zvyšovali nejen činovníci, ale i členové. V r.1947 se 5 členů zúčastnilo kurzu velitelů, strojmistrů a zbrojmistrů. Dále se konala školení starostů, jednatelů a vzdělávatelů, na kterých byli 3 členové. Technického kurzu na Kokoříně se zúčastnili 2 členové. V roce 1948 proběhl v Mlazicích povodňový kurz 33 členů absolovalo školení dokonalého hasiče, zakončeného zkouškami. V roce 1950 prošlo 6 členů zdravotním kurzem. Od roku 1946 zasahovalo u 7 požárů. V roce 1947 se při velké vodě držely 3 dny stráže, v r.1948 5 dní. Br. Velitel Novák vypracoval v r.1950 plán obce Mlazice ve kterém byly vyznačeny tovární objekty, vodní zdroje, hydranty a veškeré sjízdné cesty. Plán byl vyvěšen ve zbrojnici. Další činností bylo každoroční držení žňových hlídek. V neposlední řadě byly prováděny preventivní prohlídky komínů a byla držena požární stráž na zábavách a divadelních představeních. Zdravotní služba se zúčastňovala služeb na mělnickém motocyklovém závodě. Kulturní život pokračoval jako v předválečných letech. V lednu se konaly hasičské plesy. V únoru maškarní merendy. Pořádaly se pouťové a posvícenské zábavy. Rozvíjel se i společenský život. Konala se celá řada vzpomínkových a pietních akcí. Např. Čestné stráže padlým vojákům a občanům, pietní vzpomínky u hrobů sovětských vojáků na hřbitově na Ráji, pietní vzpomínka v Terezíně, odhalení pomníku padlým na Vehlovicích a padlým železničářům na Blatech. Sbor se zúčastnil oslav 1. máje.

1952-1961 Místní jednota vstupuje do sedmého desetiletí. V neděli 27. dubna 1952 zasedá valná hromada. K témuž dni je stav činných 36 mužů, 14 žen, 3 dorostenci, 4 dorostenky, 10 žáků, 2 žákyně, přispívajících 68 mužů, 40 žen. Celkový stav Místní jednoty je 169 osob. Valná hromada byla zahájena zapěním státní hymny. Poté zástupce okresní organizace br. Žižka nastínil směrnice a závěry celostátního sjezdu československého hasičstva. Informoval o hasičském pojištění, které by mělo nahradit pohřební fond. V roce 1952 dojde také ke změně barvy stejnokrojů. Likvidace pohřebního fondu bude projednána na valné hromadě pohřebního fondu, která rozhodne jak dále pokračovat. Poté přikročeno k volbám. Ve funkci předsedy pokračuje Antonín Černý I. Na schůzi 8.května ustaveni do funkcí ostatní členové výboru. Velitel-Bohuslav Vágner, jednatel-Jan Dvořák (souhlasí pouze na měsíc), pokladník-Karel Zděnek. Po měsíci nebyl nikdo na funkci jednatele vybrán, a tak byla Místní jednota bez tohoto činitele. V červenci 1952 bylo od pana Fialy z Větrušic koupeno za 30 000 korun, nákladní auto Chevrolet schopné jízdy. Bylo dáno panu Hrabovi ze Pšovky na překarosování. Poté bude auto umístěno do hasičské zbrojnice a stříkačka bude prozatím v garáži Josefa Konůpka. V srpnu se podařilo nalézt vhodného kandidáta na post jednatele. Stává se jím František Konůpek. Začátkem roku 1953 je Místní jednota již po reorganizaci. Název sboru se mění na ‘‘ Místní jednota Československého svazu požární ochrany’‘. V MJ již není zdravotní služba. Ta přešla pod Červený kříž a spolu s jednotou se stávají složkami Národní fronty. 22.února již nezasedá valná hromada, nýbrž výroční členská schůze. Byly přečteny zprávy jednotlivých funkcionářů. K tomu měl připomínku host z OHJ br. Zejda, který připomněl, že podle nových stanov se musí zprávy soustředit u předsedy, který je přečte souhrně. Schůze pokračovala volbou předsedy Místní jednoty. Zvolen byl Josef Novák. Dále voleni členové výboru. Tím výroční schůze ukončena. Hlavním bodem březnové členské schůze bylo ustanovení členů výboru do funkcí: velitel-Bohuslav Vágner, jednatel-do funkce se vrací Jan Dvořák, pokladník-František Konůpek. Na členské schůzi v červenci 1953 bylo 17 členů zbaveno členství pro nekonání základních povinností. Dále projednána směrnice o požárnících při slavnostech, pohřbech apod. Půjde li Místní jednota na pohřeb ve stejnokroji, musí předem požádat MNV o povolení. Jinak musí v civilním šatě. Pokladní br. Konůpek hlásí, že pokladní hotovost byla vyměněna za novou měnu a činí 5 166 Kčs. Dále jednalo postavení nové zbrojnice. Zbrojnice by měla stát při hlavní silnici, aby hasiči mohli co nejrychleji zasahovat. Bylo usneseno, nebude-li MNV přihlíženo k vybudování nové zbrojnice, pak bude Místní jednota žádati o rozpuštění, neb jinak nemůže hasičstvo v Mlazicích nést další zodpovědnost v požární ochraně obce. Na základě požadavku mlazických požárníků, rozhodl MNV v Mělníku, že zbrojnice bude vybudována v akci 5M. Jako nejvhodnější místo byl vybrán pozemek pí Vaňkové vedle pana Švejdy. Na plány a materiál byla vyčleněna částka 40 000 Kčs. Veškeré práce spojené s výstavbou provedou požárníci, dle svého usnesení z července 1953. Slavnostním dnem byl pak 16.srpen 1953, kdy byl položen základní kámen. 20.prosince se konala výroční členská schůze Místní jednoty ČSPO. Přímo 23 členů. Schůzi zahájil předseda Josef Novák. Přivítal br. Říhu referenta OVPO, s. Šneberka za KSČ, s. Vojtíška velitel továrního sboru Karosa, s. Drahotu za tovární sbor České loděnice, s. Trojanovou za Československý červený kříž. Poté předseda podává celkovou zprávu o činnosti Místní jednoty. Zaměřil se zejména na rozbor členské základny, na schůzovou činnost, na počet a členění odpracovaných brigádnických hodin. Dále předseda Novák vyzývá členstvo, aby chodilo v co největším počtu budovat novou zbrojnici. Není možné, aby pracovalo 4 nebo 5 členů jako doposavad. Ze zprávy pokladní je zřejmé, že jednota má celkové jmění 4 751 Kčs. Následovaly volby. Změny oproti roku 1952 nastaly ve funkcích:

I. místopředseda.....................Jaroslav Jakeš

II. místopředseda....................Antonín Černý

výcvikový referent...................Bohuslav Vágner

ostatní funkce tak jako v roce 1952

Nejdůležitějším úkolem v roce 1954 bylo dokončení výstavby požární zbrojnice. Jakmile pominou mrazy, musí se na stavbě pokračovat. Na pomoc přijede i učňovská škola a žáci stavební průmyslovky z ´Mělníka. Nemožné se podařilo. V neděli 19.září v 10.00 vyšel od pomníku padlých v Mlazicích slavnostní průvod za doprovodu hudby. V čele průvodu pochodovali požárníci se svým praporem a státními vlajkami. Průvod došel na prostranství před novou požární zbrojnici. Tam byly předneseny proslovy přihlášených řečníků. Zbrojnici slavnostně otevřel a předal do užívání s. Kříž z KNV. Bylo třeba dodělat několik drobností, aby se koncem září mohlo vše přestěhovat ze staré do nové zbrojnice. Dokončení stavby se bohužel nedožil dosavadní předseda Josef Novák. Zemřel 23.března. Na hřbitově se sním rozloučil spolu s 33 členy jednatel Jan Dvořák. Vzpomenul jeho životní práci pro hasičstvo. Dopravní auto připravené na oplechování, bude doděláno v komunálním podniku na Blatech, s příslibem dokončení v květnu 1955. Na ONV byli již nahlášeni řidiči a to : Josef Légr ml., Josef Konůpek a František Konůpek. 12. prosince se konala výroční členská schůze. Schůzi zahájil za přítomnosti 24 členů II. Místopředseda br. Antonín Černý I. Po přivítání hostů přednesl souhrnnou zprávu za rok 1954. V ní konstatuje, že z usnesení na rok 1954 nebyl splněn bod 2., tj. Dokončení přestavby dopravního vozidla. Přestavba by měla být hotová do konce května příštího roku v učňovské škole na Pšovce. V projevech hostů bylo kladně hodnoceno postavení nové zbrojnice svépomocí. Poté byla přečtena kandidátní listina, která byla schválena MNV a proběhly volby. Navrženi a zvoleni byli: předseda-František Konůpek, I. Místopředseda – Jaroslav Jakeš, II. Místopředseda-Antonín Černý I., jednatel-Jan Dvořák st. Od r.1955 se konaly schůze v klubovně nové požární zbrojnice. V září byl dán požadavek na opravu střechy, jelikož na mnoha místech do zbrojnice zatéká. MNV zajistil do zimy natření střechy asfaltem. Výroční členská schůze se konala v r.1955 v prosinci. Předsedou Konůpkem byla zhodnocena práce za uplynulý rok. Z usnesení na rok 1955 nebylo splněno pouze vybudování parčíku před hasičskou zbrojnicí. Dále stále není dokončeno dopravní vozidlo. Změny ve složení výboru nenastaly. V únoru 1956 bylo na MNV jednáno o sloučení pěti Místních jednot velkého Mělníka v jeden požární sbor s názvem Mělník. Sbor by byl složený z 5 družstev (Blata, Mělník,Mlazice,Pšovka a Rousovice). Družstva by podléhala jednomu veliteli. Zástupci Mlazic nesouhlasí, ale musí se podřídit ostatním, kteří jsou pro. Místní jednoty zůstanou ve všech 5 příčleněných obcích a mohou pracovat jako doposud. Na únorové schůzi pokladník připomíná, aby nebylo zapomenuto na zestárlé manželky po činných členech aby jim byla jako v minulých letech poskytnuta podpora. Usneseno dáti 50,- Kčs. pí Čermákové, Černé, Michalové a Suché. Členové jsou rovněž upozornění na nový způsob oslovování. Místo bratře se budou oslovovat soudruhu. Dále projednáno dokončení přestavby auta. Předseda Konůpek a Dvořák ml. Zajdou na MNV, aby povolil dát karosované auto na dokončení (elektrika,čallounění) do komunálního podniku. Na dubnové členské schůzi byl přítomen s. Zejda, Týbl a Skalník z Mělníka. S. Zejda se rozhovořil o tom, jak s pěti sborů bude jeden a pohovořil o výhodách i nevýhodách tohoto uspořádání. Na další členské schůzi vystoupil s. Antonín Černý, který konstatoval, že od poslední schůze, kde zástupci z Mělníka slibovali modré z nebe při ustavování jednoho velkého sboru, nebylo učiněno vůbec nic. Od slučování nadále upuštěno. Dále byl přečten přípis od předsedy Konůpka, který oznamuje resignaci na předsednictví a zároveň vystoupení z řad požárníků. Důvodem je přehlížení našich požadavků na dokončení dopravního vozidla. Pak není možné plnit úkoly předepsané požárníkům. V dalším době programu jsou projednávány žňové hlídky. Usneseno, aby s. Jednatel zaslal na MNV přípis, kde oznamí, že žňové hlídky nebudou stavěny, protože velitel Jakeš nebéře žádnou zodpovědnost, pokud nebude dohotoveno požární vozidlo. Jednatel Dvořák skládá funkci k rukám místopředsedy Černého, ze stejného důvodu jako předseda. OJ SPO v Mělníku nedodržela slovo dané při otevření nové zbrojnice, že Místní jednota bude mít dopravní prostředek. V listopadu 1956 na členské schůzi začala příprava výroční schůze. Byla zvolena návrhová komise, která se zároveň pokusí získat zpět Františka Konůpka a Jana Dvořáka. Na prosincové výroční členské schůzi byli již oba přítomni, neboť přišli k rozumu a vrátili se zpět k práci. Schůzi zahajil předseda za účasti 31 členů. Přivítal hosty s. Plachého za OV ČSPO a s. Hlaváčka za MNV. Pak přednesl zprávu za uplynulý rok, ve kterém pojednal o všech problémech v roce 1956. Konstatoval, že ze 4 bodů usnesení na rok 1956 byl splněn pouze jeden. Na dotaz ohledně auta odpovězeno, že vozidlo bylo prohlédnuto odborníky z MNV a po dohodě bude dáno na dodělání do komunálního podniku s tím, že do konce roku bude hotové. S. Plachý pohovořil o organizaci v PO po celostátním sjezdu. Po skončení všech výročních schůzí bude ustaven místní městský výbor a potom budou ustaveny okrsky, tak jako bývali dříve. Po proběhnuvších volbách zůstávají činovníci na svých místech. Pouze na funkci II. Místopředsedy zvolen Karel Zděnek. V březnu 1957, po 4 letech a 8 měsících od zakoupení, bylo dovezeno přestavěné dopravní vozidlo. Motoricky zcela v pořádku, ale spousta drobností na něm chybí. S. Hozák sděluje, že kdo ho chce řídit, musí mít řidičský průkaz III. Třídy a dva roky praxe. V květnu zasedla členská schůze spojená se schůzí pohřebního fondu. Byli přijati dva členové a to Jiří Žežulka a Josef Tošovský. Pro členy bylo zakoupeno 23 kusů služebních košil a vázanek. S. Dvořák sděluje, že byl na schůzi 1. okrsku, kde byl Bohuslav Vágner zvolen jeho velitelem. Poté řešena otázka pohřebního fondu. Pokud budou chtít členové Místní jednoty fond zachovat, musí se nejprve odhlásit od pohř. fondu OV na Mělníku, který bude postupně zrušen. Pak bude fungovat pouze u Místní jednoty. S tím členové souhlasí. Výroční členská schůze se konala 1. prosince 1957 v klubovně požární zbrojnice. Zahájil ji předseda Konůpek za přítomnosti 25 členů a 5 hostů. Ve zprávě za rok 1957 říká, že rok byl na celkovou práci slabší. Z usnesení na tento rok se nesplnily 2 body. Dále říká, že ve zbrojnici konečně stojí dopravní vozidlo. Jednota tak může v případě potřeby účinněji zasáhnout. Ze zprávy pokladníka vyplynulo, že jednota má celkové jmění 1 608 Kčs. Dále jednatel provádí volby. Za předsedu jednohlasně zvolen František Konůpek. Ostatní členové zvoleni dle navržené a odsouhlasené kandidátky. Jednotlivé funkce ustaveny na schůzi dne 13. prosince. Začátkem roku 1958 opět obdarováni staří členi a staré vdovy po bývalých členech částkou 50 korun na osobu. Velitel Jakeš je po úraze stále na léčení v Kladrubech. Na březnové schůzi byl projednán závazek na odpracování určitého počtu hodin v JZD nebo na zvelebení obce. Jednota podává následující závazek:

1. 2x zavlažit v případě potřeby brambory JZD-50 hodin

2. Provést preventivní prohlídky v JZD a preventivní prohlídky komínů soukromých budov – 20 hodin.

3. Provádět prohlídky a udržování hydrantů v Mlazicích – 30 hodin.

V červenci dostala Místní jednota od CO nové dopravní vozidlo včetně stříkačky. Staré auto, které není v současné době jízdy schopné se snaží členové opravit. MNV rovněž povolil namontovat na zbrojnici sirénu. Výroční členská schůze se konala již 29. listopadu. Zahájil ji předseda Konůpek, přivítal všechny přítomné a s politováním říká, že z pozvaných hostů se nikdo nedostavil. Následovala zpráva za rok 1958. Předseda v ní konstatuje, že ač se spousta věcí podařila, že 6 bodů závazku na rok 1958 nebyly splněny čtyři. Pak s. Zděnek, předseda návrhové komise, seznámil členy s kandidátkou na rok 1959 a provedl volbu předsedy a velitele. Ve funkci předsedy pokračuje František Konůpek a ve funkci velitele Jaroslav Jakeš. Začátkem ledna 1959 zemřel Zděnek Svárovský, člen výboru MJ. Na pohřeb do Prahy mu jelo jedno družstvo ve služebním obleku dopravním vozidlem. 9. května se konala slavnostní schůze na počest 10 zasloužilých členů Místní jednoty. Přítomni byli s. Vojtíšek a s. Bláha oba za OV ČSPO. Předseda Konůpek poděkoval všem oslavencům za veškerou práci, kterou nezištně a obětavě udělali v požárnictví, mnohdy i s nasazením svého zdraví a možná života. Poté předává 10 členům čestné uznání a velkou zarámovanou fotografii všech součásných členů Místní jednoty v upomínku na dobré přátelství v požárním sboru. Za dlouholetou činnost byli odměněni:

Antonín Černý za 54 let                 Karel Zděnek za 35 let

Josef Knepr za 51 let                       Antonín Vítek za 33 let

Josef Légr st. za 48 let                   Václav Suchý st. za 31 let

Jan Dvořák st. za 40 let                  Emilie Suchá st. Za 31 let

Václav Novák za 35 let                    Alois Studnička za 31 let

V červenci byla projednána organizace žňových hlídek a projednána možnost dávat požárnické příspěvky do rozhlasu po drátě, který bude 3x týdně vysílat místní zpravodajství. A již přichází 8. listopad, den, kdy se konala výroční členská schůze. Zahajuje ji předseda Konůpek a vítá 10 hostů a 19 členů místní jednoty. Poté podává zprávu za rok 1959. Kromě věcí, které se nám povedly, se zmiňuje o tom, že přes veškeré úsilí se nepodařilo zúčastnit se celostátní soutěže požárních družstev. Antonín Černý poté provádí volbu předsedy na rok 1960 a volbu členů výboru dle navržené kandidátky. Předsedou zvolen opět františek Konůpek. Ostatní funkce byly rozděleny na ustavujicí schůzi 21. listopadu. Velitel-Bohuslav Vágner, jednatel-Jan Dvořák, pokladník-Josef Konůpek. V závěru roku byla na členské schůzi podána informace o způsobu svolání k požáru. Bude li houkat siréna v Českých loděnicích, jest to poplach pro sbor Mlazice. Bude li houkat siréna v Libertě II. (na Pšovce), jest to poplach pro sbor Pšovka. Pro sbor Mělník bude vyhlašován poplach sirénou na budově Okresního soudu. V srpnu 1960 bylo dopravní vozidlo Chevrolet předáno Místní jednotě Ješovice a to bezúplatně. Výroční členská schůze se konala 11. prosince za přítomnosti 24 členů a 3 hostů. Předseda Konůpek ve zprávě za rok 1960 říká, že práce, jak administrativní tak technické bylo nemálo. Během roku přistoupilo 7 členů. Byli to soudruzi Šabatka, Eder, Matouš, Pelant, Buňat a Týbl. Ke dni výroční schůze má jednota 32 členů. S. Vágner získal 12 žáků, kteří fungovali zejména v období žňových hlídek. Za vzornou požární pohotovost dostali žáci pochvalu od KVN. Přes všechny úspěchy nebyly splněny dva body závazku. Zabudovat dveře z chodby do zbrojnice a zapojení do požárních družstev. V příspěvcích hostů s. Rameš, předseda MNV řekl, že při zasedání rady MNV byla hodnocena práce všech požárníků velkého Mělníka. Jednota Mlazice byla vyhodnocena na prvním místě. Žádá členy, aby neusnuli na vavřínech a v usilovné činnosti pokračovali i v letech příštích. Na závěr svého příspěvku poděkoval končícímu jednateli Janu Dvořákovi za jeho dlouholetou příkladnou činnost pro požárníky. Volby provedl s. Suchý. Přednesl navrženou kandidátku a nechali o jednotlivých členech hlasovat. Dosavadní jednatel Jan Dvořák ze zdravotních důvodů již nekandiduje. Zvoleni byli: předseda-Fr. Konůpek, velitel-Boh. Vágner, jednatel-Josef Tošovský, pokladník-Josef Konůpek.

 členové sboru v r. 1959

Čas nezadržitelně plyne. Nadchází rok 1961 a Místní jednota dospěla k 70. výročí od svého založení v roce 1891. Členové jednoty začínají chystat slavnostní schůzi na počest výročí. Kromě toho řeší i běžné problémy. V lednu velitel Vágner navrhuje, aby školení na titul ‘‘Vzorný požárník’‘ bylo prováděno u všech členů. V červnu pokladník Josef Konůpek upozorňuje na jeviště divadelního odboru, které je po vystěhování ze sálu naházeno u něho ve stodole. Rozhodnuto, aby dřevo použil s. Konůpek pro vlastní potřebu a ostatní nepotřebné rekvisity budou spáleny. Slavnostní schůze k 70. výročí založení sboru se konala 15. července. Aby mohla být provedena slavnostně, tak každý člen jednoty přispěl částku 10 Kčs na občerstvení. O vlastním průběhu schůze se nenašly záznamy a tak zde je alespoň seznam tehdejších činných členů:

Buňat Václav................Konůpek Josef.........................Suchý Václav ml.

Císař Bedřich...............Légr Josef................................Suchý Karel

Černý Antonín.............Liška Jaroslav...........................Stárek Josef

Dvořák Jan..................Matouš Jaroslav.......................Studnička Alois

Eder Vlastimil..............Novák Václav...........................Šabatka Tomáš

Hozák Antonín.............Piroutek Václav........................Vágner Bohuslav

Jakeš Jaroslav...............Ponocný Karel.........................Vaňous Rudolf

Jizba Josef....................Pelant Karel.............................Vítek Antonín

Knepr Josef..................Suchá Emilie............................Zděnek Karel

Koníř Ladislav...............Suchý Václav st.,......................Žalud Ladislav.

Oslavy uběhly a před členy stojí opět každodenní práce. MNV povolil objednat hledací lampu na dopravní vozidlo a třífázovou sirénu na zbrojnici. 16. prosince 1961 zasedá 71. výroční členská schůze. Zahájil ji předseda Konůpek. Přivítal 7 hostů a 24 členů Místní jednoty. Zprávu o činnosti sboru za rok 1961 přednesl jednatel Josef Tošovský. Kromě jiného kulturního a technického dění se zmínil o námětovém cvičení, které proběhlo 22. října na školu v Mlazicích. Dodávka vody byla provedena pomocí dvou strojů s písníku občana Rylicha. Jeden stroj byl na břehu písníku a druhý u domu p. Malíře v ul. Na Staré cestě (dnes Tovarovo zámečnictví). Celková délka vedení vody byla 500m a voda byla dodána na místo požáru, tj. Školu za 20 minut. Bylo dodáno cca 600 l vody. Cvičení se zúčastnilo 14 členů. Poté následovala zpráva pokladníka a dále s. Jizba provedl volby. Přečetl navrženou kandidátku a nechal hlasovat jednotlivé členy. Zvoleni byli:

předseda-František Konůpek

velitel-Rudolf Vaňous

místopředseda-Jaroslav Jakeš

jednatel-Josef Tošovský

pokladník-Josef Konůpek

osvětový referent-Josef Jizba

org. A kult. Referent-Václav Buňat

ref. Mládeže-Bohuslav Vágner

ref. Prevent. Ochrany-Karel Suchý

strojník- Ladislav Žalud

strojník- Karel Pelant

strojník-Antonín Vítek

revizoři účtů-Karel Zděnek, Alois Studnička, Václav Suchý.

Podíváme li se na kulturní činnost v letech 1952-1961, vidíme, že každoroční lednové plesy se konaly do r. 1959. V r. 1960 byl sál u Konůpků přeměněn v tělocvičnu. Členstvo rozhodlo, aby se ples na sále mimo Mlazice nekonal. Kromě plesů se nepravidelně konaly josefské a posvícenské zábavy. Např. V roce 1952 věnovali členové potravinové lístky na 1,3 kg masa, aby mohli mít hudebníci na josefovské zábavě večeři. V r. 1955 nastudoval divadelní odbor hru a ,,Kudy kam’‘. Jedenkrát byl uspořádán zájezd do divadla do Prahy s účastí 40 členů. Také se jelo parníkem parníkem do Litoměřic a do Poděbrad. Od r. 1960 byly pořádány únorové maškarní merendy společně s MJ Pšovka na sále ,,U Pšovana’‘. Nebyla nouze ani o společenské akce. Například pietní vzpomínka u hrobu sovětských vojáků na Ráji, běh míru s účastí 6 mužů a 6 dorostenců, slavnost Baráčníků na Pšovce, výzdoby zbrojnice k 1. máji, oslavy 15. výročí osvobození, manifestační volby ve stejnokrojích. V roce 1960 a 61 účast na pietní akci v Lidicích. 18. září 1960 se 10 žáků a 4 muži zúčastnili běhu okrskové štafety. V roce 1961 byl v mlazické škole promítnut film s přednáškou pro žáky ze žňových hlídek. Žáci současně obdrželi odměnu. V rámci závazku bylo na brigádách v JZD odpracováno 205 hodin. V uplynulých 10 letech se udržovala odborná úroveň členů pořádáním celé řady školení. Připomeneme školení o preventivní ochraně, o požárních zákonech, nová organizace požární ochrany, stejnokrojový předpis. V neposlední řadě školení o stroji, hasící přístroje a hasební prostředky, školení povodňová a zdravotní. V r. 1961 se Ladislav Žalud zúčastnil v době od 4. do 17.6. strojnického školení v Bílých Poličanech. Teoretické znalosti byly uplatněny při technických činnostech požárníků. V r. 1953 dorost absolvoval 12 cvičení pořadových, se žebříky, s hadicemi a s vodou. Probíhaly zkoušky stroje a cvičení se strojem, nácvik požárního útoku, cvičení pořadová. Od roku 1958 i zkoušky nového stroje od CO. Při zkouškách strojů se zároveň vykonávala i záslužná činnost. Zaléval se park, bramborová nebo řepná pole pro JZD. V r. 1960 měli žáci 13 cvičení pořadových, s hadicemi a s vodou. Pořádaná byla námětová cvičení. V r. 1957 na OVN, 1960 na kravín na Vehlovicích, 1961 cvičení 1. okrsku na výkupní závod na Blatech, cvičení v Liběchově a zimní cvičení v Kelských Vinicích. Pravidelně se prováděli preventivní domovní prohlídky komínů a plynových spotřebičů. Preventivní prohlídky se prováděli i v JZD Mlazice. Nezanedbávala se ani prohlídka a označení hydrantů. Požárníci každoročně drželi žňové hlídky, od roku 1960 vč. žáků. Pro žáky byly postaveny stany vedle podniku Brandýské strojírny. Žáci tak měli k obilným polím daleko blíže a mohli střežit ve dne i v noci. Mužstvo drželo požární hlídky ve zbrojnici. Zde se držela i pohotovost k 1. máji, pohotovost k volbám a povodňové hlídky. Nemalá činnost byla věnována budování a následně údržbě požární zbrojnice i techniky. V r. 53-54 bylo odpracováno na stavbě požární zbrojnice 2. 900 hodin, v dalším roce byl postaven stožár na sušení hadic a v r. 1958 uveden do provozu naviják na vytahování hadic na stožár. Pravidelně byl prováděn úklid zbrojnice, dle potřeby malování klubovny, natírání oken, dveří, plotu apod. Spousta hodin byla věnována údržbě aut a stříkaček. Po požárech se pravidelně praly hadice. Požárů bylo za 10 let celkem 19. Připomeňme 1952 v Lebertě, 1955 JZD Mlazice-stoh, 1959 České loděnice, nádraží ČSD na Blatech, 1960 Vehlovice-drůbežárna, 1961 Brandýské strojírny. Kromě zásahů u požárů drželi členové jednoty stráže na zábavách a divadelních představeních, na motocyklových a cyklistických závodech a na závodech motokar. Přicházely i smutnější chvíle, kdy se požárníci šli rozloučit se svými kamarády. Za 10 let jich bylo 25.

1962-1971 Začátkem dalšího desetiletí byla činnost MJ v rozkvětu, ale jak postupně přibývala léta, začala aktivita většiny členů opadávat. V Roce 1962 se členové MJ pravidelně zúčastňovali okrskových schůzí. Okresní konference se konala v lednu na Mělníku. V průběhu roku byly 4 novým členům předaly členské průkazy. Byli to Ladislav Koníř, Jan Hubka, František Had a Jan Hána. Výroční členská schůze v roce 1962 se konala 18. listopadu za účasti 29 členů a 7 hostů. Volby provedl Antonín Černý, nejstarší člen MJ. Všichni činovníci zůstávají na svých místech. Delegátem na okresní konferenci v r. 63 zvolen Jaroslav Jakeš. Pravidelně se konaly členské schůze i v roce 1963. Na schůzi koncem února byla manželkám zemřelých členů a členkám nad 60 let předána tištěná přání z OV ČSPO a květina k MDŽ. Výroční členská schůze za rok 1963 se konala 12. ledna 1964 za účasti 26 členů a 11 hostů. Byla zhodnocena práce za uplynulý rok a provedeny volby. Čelními činovníky jsou: předseda-Fr. Konůpek, velitel-Rudolf Vaňous, jednatel-Josef Jizba. 13. prosince 1964 zasedala výroční členská schůze. Ve zprávě o činnosti kladně hodnocena údržba techniky, slabší je to s preventivními prohlídkami, slabá bývá účast na schůzích (do 50%). Finanční hotovost je 1 221 Kčs. V diskuzi s. Havlík z OV ČSPO kladně hodnotí, že s. Vágner byl zvolen do OV. Dále se pozastavuje nad tím, že MJ nemá mezi sebou žádný dorost, který má být nástupcem starších členů. Osmi členům MJ byly předány medaile a čestná uznání věnované ÚV a OV ČSPO. Nastává změna ve funkci předsedy. Zvolen byl Jaroslav Jakeš. Nadchází rok 1966. Výroční schůze se koná 10. prosince. MJ má v té době 30 členů. Jednatel Jizba podává zprávu za uplynulý rok. Mimo jiné se zmínil o tom, že uplynulý rok byl opět slabší než ty předcházející. Práci která se vykonala provedlo několik jednotlivců. Není myslitelné, aby ti ostatní přišli jen občas, anebo si zaplatili členské příspěvky a mysleli si, že tím jejich povinnost skončila. Velkým nedostatkem je, že MJ nemá žádnou mládež, která by ty starší jednou nahradila. Pokud tento problém nebude vyřešen hrozí časem organizaci zánik. Během roku přišli do MJ pouze dva členové. Jaroslav Vojtíšek z Brandýských strojíren a Zděnek Rada z MJ Želízy. Před ukončením voleb bylo podáno malé občerstvení. Párek s chlebem, pro ženy pak káva a jeden zákusek. Po provedených volbách zůstává výbor se starém složení. Rok 1967 byl úspěšný v přijímání mladých členů. Za členy se přihlásili tři bratři Vágnerové, Josef Štastný, Jaroslav Syrový, Václav Suchý ml., Jaroslav Majtan, Jan Hána, Antonín Komeda, Jaroslav Novotný, Karel Suchý ml. 2. prosince proběhla výroční schůze za přítomnosti 17 z 27 členů. Ve zprávě za rok 67 kladně hodnocen nábor mladých. Celkem jich bylo přijato 11. Slabší to bylo s cvičením mladých členů. Do práce se všichni nezapojili. V roce 1968 se mění název MJ na ,,Požární sbor’‘. Na začátku roku upozornil pokladník na nutnost šetřit každou korunu, neb v pokladně již moc nezbývá. Sbor je požádán aby navrhl kandidáty do nově volených NV. Požárníci by pak mohli lépe uplatňovat své požadavky. V říjnu na okrskové schůzi byly nejstarším členům předány plakety ,, 50 let ČSSR’‘. Byli to Jan Dvořák a Karel Zděnek. Plakety rovněž obdrželi Bohuslav Vágner a Rudolf Vaňous. Výroční členská schůze za rok 68 se konala 18. ledna 1969, tenkrát v restauraci Zelená Lípa. Zpráva o činnosti vyzněla dosti kriticky. Většina starších členů se práce nezúčastňuje, někteří mladí jsou na vojně, a tak veškerá tíha úkolů je na výboru sboru. V diskuzi vystoupil s. Havlík za OV ČSPO a řekl, že činnost v požární ochraně celkově upadá. Přesto nabádá k další práci. V závěru schůze bylo podáno skromné občerstvení, neboť požárnická pokladna je téměř prázdná. Na výborové schůzi 22. ledna 1969 byl ustanoven nový výbor na období dvou let. Předseda-Jaroslav Vojtíšek, velitel-Bohuslav Vágner, jednatel-Josef Jizba, pokladník-Josef Konůpek. Byl přečten dopis od přestárlého člena sboru Václava Nováka, který je v domově důchodců na Řepíně. Přeje si až zemře, aby měl pohřeb vypravený z požární zbrojnice v Mlazicích. Příbuzní s tím souhlasí. Pokud se nad tímto dopisem zamyslíme, měli bychom si uvědomit, jak hluboký vztah měli k hasičárně staří členové. Koncem roku , 29. listopadu proběhla výroční schůze v požární zbrojnici za účasti 16 členů z 37. Předseda Vojtíšek přednesl zprávu o činnosti . Ve sboru pracuje již jen několik členů, a to proto aby se nerozpadl. Naplánované úkoly se odsouvají z roku na rok a k ničemu to nevede. V diskuzi bylo tak jako vždy ticho, každý ze členů sboru byl spokojen. Slovo si vzal zástupce OV a ocenil snahu několika členů, kteří drží sbor nad vodou. Nadchází rok 1970. Požárnické schůze již nebudou obesílány poslíčkem s oběžníkem , ale korespondenčními lístky, které bude posílat jednatel. Velitelem mladých členů se stává Josef Šťastný a strojníkem Jaroslav Vágner. Byli přijati další čtyři mladí členové a to Jiří Kápička, Josef Solař, Cimr a Minář, oba Zděnkové. Bylo odsouhlaseno, aby se klubovna ve zbrojnici zapůjčovala uliční organizaci KSČ pro schůzovou činnost. A již přichází rok 1971, rok 80. výročí od založení sboru. O akcích konaných při této příležitosti nejsou záznamy. 9. ledna se koná výroční členská schůze za přítomnosti 11 členů. Schůzi zahájil předseda Jaroslav Vojtíšek a v úvodu řekl, že je velmi špatná účast mladých. Jednatel se ve zprávě o činnosti zmínil, že mladí o práci ve sboru nemají zájem, ale o zapůjčování klubovny ve zbrojnici ano. Bude třeba zavést jednoduché pravidlo, něco za něco. Z úkolů které nám ukládal OV nebyl splněn ani jeden. Ze zprávy pokladní vyplynulo, že hotovost ke dni výroční schůze je 546 Kčs. Do výboru sboru byl doplněn Milan Vágner. Dále proběhla volba velitele družstva mladých. Zvolen byl Jaroslav Tovara, který se nově přihlásil a zároveň je členem závodního sboru v Loděnicích. Strojníkem a řidičem mladých zvolen Milan Vágner, druhým strojníkem Karel Suchý. Kulturní život v letech 1962-1971 se omezil na konání požárnických plesů, společných s místní jednotou Pšovka. Plesy se konaly na sále,, U Pšovana’‘ a o zisk se obě MJ dělily rovním dílem. Mlazice se naposledy zúčastnily v roce 1968. Společenských akcí postupně ubývalo. V roce 1962 a 63 se ještě dva členové zúčastnili pietní vzpomínky v Lidicích, Později se aktivita omezila na výzdobu a účast na oslavách 1. máje. V r. 1964 proběhly na Chloumku oslavy 100 let od vzniku hasiču v Čechách a o dva roky později otevření nové požární zbrojnice rovněž na Chloumku.

V roce 1966 začal OV ČSPO vydávat zpravodaj,,Požárnická jiskra’‘.

Dopisovatelem zpravodaje za MJ se stal jednatel Josef Jizba.

Odborná příprava probíhá formou školení. Velitelé MJ se ho každoročně zúčastňovali na Kokoříně. Školení okrskových velitelů bylo v Bílých Poličanech, předsedové a jednatelé se školili na Mělníku. Členové MJ se proškolovali v požární zbrojnici, od r.1966 společně s MJ Pšovka. Rovněž v roce 1966 mělo proběhnout školení civilního obyvatelstva z PO. Za školitele určeni Vágner Bohuslav a Vaňous Rudolf. Praktická cvičení se prováděla jednak v MJ, většinou cvičení s vodou, dále probíhala cvičení námětová. Např. na Benzinu, cvičení na Blatech, na Chloumku a jiné. V r.1962 při námětovém cvičení v Rousovicích byla mlazická posádka na místě již za 22 minut od vyhlášení poplachu. V r.1963 bylo námětové cvičení na Mělníku, při příležitosti krajského sjezdu. Počet cvičení se rok od roku snižoval. Ze sedmi v r.1962 na jedno v r.1967 a potom do r.1971 již nebylo žádné. Pokud budeme hovořit o soutěžích, tak v r.1965 se MJ zúčastnila s družstvem žáků okrskové soutěže v Liběchově, v r.1970 se přihlásilo jedno družstvo do soutěže vyhlášené OV. Jinak byla MJ zpravidla v roli bodovacích komisařů. Z technických činností je třeba se zmínit o pravidelných úklidech hasičské zbrojnice. V říjnu 1962 byl splněn jeden z bodů závazku z r.1956 a sice zabudování plechových dveří z chodby do garáže ve zbrojnici. V témž roce proběhl sběr šrotu. Prováděli se pravidelné prohlídky hydrantů, čerpání studní dle požadavku občanů a preventivní prohlídky v malých provozovnách, v JZD, ve škole a rodinných domcích. Na konci desetiletí již s potížemi. Technika se rozrostla v r.1967 o elektrocentrálu 220 V. Od března 1968 bylo nepojízdné dopravní vozidlo. Opraveno bylo koncem prosince. V r.1971 obě stříkačky vyžadovali opravu. Požárů za 10 let nebylo mnoho. V r.1962 hořel les v Mlazicích a v r.1965 se objevil menší požár v ČSAO, který stihl zlikvidovat sám velitel Vágner. V r.1963 požárníci působili v roli záchranářů při záchraně občanů spadlých v Mlazicích do odpadní jímky. Požárníci nezasahovali ale jen u požárů. Pravidelně drželi 1. a 9. května pohotovosti, dále požární stráže na společenských akcích všech spolků, zajišťovali pořádkovou službu při závodech motokár na Mělníku a při vinobraní. Až do r.1963 byly organizovány mládežnické žňové hlídky. Žactvo starší 10 let je drželo ve stanu u Brandýských strojíren. Mužstvo drželo žňové hlídky ve zbrojnici po 1 členovy ve dne i v noci. Rozloučit se naposledy se svými kamarády šli členové za posledních 10 let patnáckrát. V r.1962 umírá dlouholetý strojník Antonín Vítek, 1964 Josef Knepr, 1966 dlouholetý funkcionáři Antonín Černý a Josef Légr st. Od založení sboru do konce roku 1971 zemřelo 282 členů.

1972-1989 Před požárním sborem stojí dalších 18 let. Na výroční členské schůzi 11. února 1972 byl předsedou zvolen Bohuslav Vágner a velitelem Jaroslav Tovara. Zápis z této schůze je posledním zápisem v knize jednatele Jizby. V budoucnu činovníci výboru sboru Mlazice na administrativu příliš nedbali, zápisy buďto nepsali, nebo knihy zápisů uložili tak pečlivě, že se nenašly. Předsedové pravděpodobně na kontrolu neměli sílu nebo čas a tak další osudy požárního sboru můžeme popsat jen podle vzpomínek pamětníků těchto dob. V roce 1972 byli mlazičtí s družstvem mužů na soutěži v Byšicích. Od r.1973 byla uzavřena patronátní smlouva s n. p. Loděnice. Požárníci uklízeli na jaře v Loděnicích vozovky a podnik naopak zapůjčoval za výhodnou cenu autobus. Jezdilo se na výlety, později na podnikovou chatu ve Vítkovicích. V témž roce 1973 byl Požární sbor přejmenován na ‘‘Základní organizaci svazu požární ochrany’‘. V parku A. Junka v Mlazicích bylo uspořádáno 1. kolo soutěže požárních družstev pod záštitou NF.

    automobilová cisterna CAS16

 V následujícím roce dostala ZO a OIPO první mlazickou cisternu CAS16 na podvozku Praga RN. Nebylo to vozidlo nové, ale po práci, kterou na něm požárníci odvedli jako nové vypadalo. CAS16 vyjela v plné kráse poprvé do prvomájového průvodu. Práce na cisterně se vyplatila, neboť při zásazích v lese, hašení obilí na poli a hašení stohu se ukázala naprosto spolehlivá. Cisterna byla použita i při požáru benzínové pumpy a tankovacího vozidla v Mlazicích r.1976. MNV zakoupil pro ZO ojeté vozidlo Robur. Na jeho vylepšení věnovali požárníci opět spoustu hodin práce. V r.1978 dostává požární zbrojnice nový kabát, stříkaný břizolit, který zdarma provedl Václav Fišer. Pan Hořejší nabarvil okna a dveře. V témž roce na soutěži o pohár Vitany Byšice obsadilo mlazické družstvo 3. místo. V historii soutěží snad nejlepší umístění sboru. 22. prosince 1979 přivážejí mlazičtí tankovací cisternu C12 T138 od n. p. Benzina. Za pomoci okolních závodů a především vojenského útvaru je upravena na požární cisternu s největším objemem té doby (vyjma letištních). Poprvé vyjíždí opět 1.máje, tentokrát r.1980.

cisterna C12 T138 upravená na cisternu požární s 12 000 l vody

V listopadu r.80 zakoupila ZO skříňovou PV3S za 7 000 Kčs. Po drobných opravách vyjíždí právě na Vítkovice, kde probíhá školení členské základy. ZO shání finanční prostředky pořádáním zábav pro mladé, brigádami v TDV apod. 22. listopadu proběhla slavnostní členská schůze. Velitelem sboru zvolen Vladimír Říha. V roce 90. výročí založení dobrovolného sboru, shodou okolností 19. dubna provádí mlazické ženy jako první v okrese, požární útok na soutěži na Chloumku. Dále řeší přístavba PZ, neboť garáž pro T138 je krátká. V srpnu, přičiněním ZO Jar. Tovary a díky jeho reakci na inzerát v Rudém Právu, získal ZO převodem kmenového jmění od Okresního bytového podniku v Litoměřicích, chatu v katastru obce Cínovec. Byl to asi nejhezčí dárek k 90. výročí. Od té doby každý volný víkend se na Cínovec jezdilo pracovat, nejčastěji s PV3S. Již příštího roku 1982 se na chatě s názvem ‘‘Barbora’‘ konal společný Silvestr. ZO navázala s místními obyvateli a orgány dobré kontakty. Součástí pobytu na Cínovci byl i cyklistický závod Mlazice-Cínovec. Nultý ročník závodu se jel v roce 1986 pod heslem ‘‘ není nutné zvítězit, ale dojet’‘. Start byl v PZ Mlazice, cíl hotel Slávia v Dubí. V roce 1981 umírá předseda organizace a současně velitel okrsku Bohuslav Vágner. Na příští výroční schůzi do funkce předsedy zvolen Milan Vágner.

                                                              družstvo žen při odpočinku po soutěži v r. 1981

V r.1983 se začala stavět přístavba (prodloužení garáží) požární zbrojnice. Kolaudace přístavby byla provedena na přelomu let 85/86. V roce 1984 je udržována patronátní činnost s podnikem Loděnice. Členové ZO pomáhají s údržbou chaty Loděnic v Jablonci nad Nis. (Kynast). Do ZO přistupuje za člena Josef Biluščák. Jiří Kvída se stává vedoucím Mladých požárníků. Na soutěži ve Vavřinči končí mlazické družstvo poslední. Na základě zákona č. 133/1985 Sb. zřídil MNV v r.1986 Dobrovolný veřejný požární sbor Mělník (DVPS). Součástí tohoto sboru byli DVPS Blata, Chloumek, Mlazice, Pšovka, Rousovice a Vehlovice. Velitelem DVPS Mělník se stává mlazický člen Jaroslav Tovara. V roce 1988 se vedení mladých požárníků ujímá Zdena Vágnerová a Vlaďka Tomečková. V březnu 1988 a 1989 jedou MP na jarní prázdniny na Cínovec. Místní připravovali pro mlazické děti pestrý program a na oplátku o prázdniny jezdily děti z Cínovce zase do Mlazic. Mladí požárníci se pravidelně zúčastňují soutěží, např. branného závodu na Chloumku, okresního kola hry Plamen, memoriálu Václava Šeby na Blatech a dalších akcí až do roku 1991. Zde o činnosti MP končí. V prosinci 1989 se konala v restauraci ,,Labská’‘ výroční členská schůze. V té době měla ZO 46 členů, z toho 14 žen. 9 mužů je zařazeno v DVPS. Ze zprávy o činnosti vyplynulo, že v r.1988 bylo provedeno 229 preventivních kontrol v rodinných domcích a zkontrolováno bylo 8 objektů organizací. Dobře pracuje družstvo mladých. Dva z MP, Markéta Pejrová Jan Sklenář byli převedeni do dospělých. V závěru roku obdržela ZO cisternu CAS32 T138 a cisterna ,,Benzina C12‘‘ byla převedena na Vehlovice.

4.období: 1990-2011 režim: demokracie

Přichází listopad 1989 a sním politický převrat. Skončila doba uzavírání a hodnocení socialistických závazků. To neznamená že by na požárníky nečekala další usilovná práce. 9. dubna vzniká Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska - (SH ČMS), které je právním nástupcem Svazu požární ochrany. Základní organizace se vracejí ke svému původnímu názvu Sbor dobrovolných hasičů. Sbor má opět hasičskou zbrojnici a v jeho stojí starosta.

chata Barbora v r. 2011

Část chaty Barbora je pronajata celní správě na Cínovci. Tento pronájem přináší sboru 80 000 Kč ročně. Zájem o využívání chaty ze strany sboru opadl. Děti již povyrostly a dospělí začínali mít starosti spíše o práci než o rekreaci. V roce 1993 byla chata pronajata celá pražské firmě Indopol. Firma však své závazky v podstatě neplnila. Proto členskou základnou v r.1995 rozhodnuto chatu prodat. K prodeji došlo ještě téhož roku. V roce 1996 je k budově zbrojnice svépomocí položeno potrubí horkovodu. V následujícím roce 1997 rozhodl Městský úřad jako investor, na základě požadavku mlazických hasičů o rekonstrukci sociálního zázemí zbrojnice. Byly zahájeny projektové práce. Po letních prázdninách, když se členové sboru vrátili ze společného zájezdu do Itálie, začaly stavební práce na rekonstrukci. Po dobu rekonstrukce byli hasiči nuceni schůzovat po místních restauracích. Přibližně za dva roky byly stavební práce hotovy. Klubovna byla vybavena novým nábytkem z prostředku sboru a v plném lesku čekala 31.12.1998 na otevření. V celé zbrojnici bylo rozvedeno horkovodní topení, a tak již nehrozilo zamrznutí vody v cisterně CAS32. Hasiči se mohli vrátit ke své obvyklé činnosti do zbrojnice. V r.1999 se odhlašují Miloš Šejnoha a manželé Stibůrkovi. Příštího roku se naopak za členy přihlásili Miroslav Loužecký a Miloš Šťastný. V lednu r.2000 na výroční valné hromadě (VVH) byly provedeny změny ve výboru sboru. Po Jar. Kloudovi nastupuje do funkce jednatele Monika Vágnerová, zástupcem zvolen Jiří Kápička a 2. strojníkem Roman Kápička. Další tři členové ukončují členství v r.2001, oproti tomu se dva přihlásili, a to Ladislav Vlach a Petr Mourek.

když jsme byli v Itálii

A již je tu rok 2002. Na jaře družstvo mužů trénuje požární útok a dne 11. května se zúčastňuje soutěže v D. Beřkovicích. Tato soutěž je v podstatě poslední , které se mlazický sbor zúčastnil jako soutěžící. V pozdějších letech , zhruba od r.2007 se členové sboru zúčastňují soutěží v roli rozhodčích. Na tuto zodpovědnou funkci se řádně připravují na školeních rozhodčích a též skládají zkoušky. Přichází měsíc srpen 2002 a sním, do té doby nevídané, zátopy. Postiženo není jen město Mělník, ale i mnoho dalších měst a obcí, včetně hlavního města Prahy. Většina členů sboru se snažila poskytnout pomoc tam, kde bylo třeba, bez ohledu na zařazení do DVPS. V roce 2003 na VVH ocenil pomoc členů sboru při zátopách starosta Krajského sdružení hasičů Josef Páv. Předal sboru čestné uznání a peněžitý dar 1 000 Kč. Starosta města Mgr. Neumann odměnil sbor rovněž 1 000 Kč. Na VVH v r. 2004 , obdrželi za 20 let činnosti medaili ,,za věrnost’‘ Alena Kápičková a Jiří Kápička. Rovněž byl promítnut dokumentární videofilm z námětového cvičení ,,Hořela nám škola’‘. Na VVH v r.2007 převzal čestné uznání za 30let činnosti Josef Biluščák. 21. září se řada hasičů v zásahových oblecích, naposledy rozloučila v obřadní síni na chloumku s dlouholetým členem sboru Jiřím Kápičkou st. V roce 2007 byli ze sboru vyloučeni tři členové a v r.2009 dva členové, pro neplnění základních povinností. Byli to Jana a Jaroslav Alexandrovi, Stanislav Barda, Jiří Šámal a Pavel Hronek. Na VVH v roce 2010 byla oceněna řada členů sboru. Čestné uznání za 20 let činnosti obdržel Josef Ponocný, za 10 let Lucie Hajná a Lubka Mourková. Čestným uznáním za zásluhy Alena Kápičková a Miroslav Veselý. V proběhnuvších volbách byl opětovně starostou zvolen Milan Vágner. Dále zvoleni ostatní členové výboru. V únoru sbor ruší pro nemravné poplatky běžný účet u České spořitelny a zakládá nový účet u Poštovní spořitelny. V průběhu roku přijati 4 členové. 15. června odjíždí starosta sboru do Přibyslavi, převzít vyznamenání ‘‘Zasloužilý hasič’‘. V červenci se v Ostravě koná sjezd SH ČMS. Na VVH jsou každoročně voleni členové, kteří se zúčastní shromáždění delegátů Okresního sdružení hasičů. Činnost sboru není jen o odpracovaných hodinách. Členové se snažili i o činnost kulturní a společenskou. Rok 2000 zahájili společným Silvestrem v restauraci u Zelené Lípy, vč. půlnočního ohňostroje. Od roku 2005 jsou pořádány pravidelné mikulášské nadílky pro mlazické děti. Od r.2008 sbor pořádá den otevřených dveří spojený s dětským dnem. V r.2007 a 2010 byl zorganizován zájezd na Hasičské slavnosti v Litoměřicích. Kromě společenských akcí se členové sboru zapojili v r. 2008 do pořadatelské služby při závodu historických automobilů na Mělníku. Činnost dobrovolných hasičů propagovali v r.2004 při drakiádě v hořínském letišti. Sportovní aktivity sbor moc nepřeháněl. V prosinci 2008 byl uspořádán hokejový turnaj družstev JSDH a v lonském roce turnaj družstev JSDH v bowlingu. V r.2010 postihly povodně Severní Čechy. Z mlazického sboru vyjelo 13. srpna 6 členů do obce Markvartice, okr. Děčín, pomáhat odstrańovat následky vodního živlu. Protože bližnímu svému je třeba pomáhat též finančně, byly dobrovolným hasičům z České Lípy zakoupeny brodící boty za 3. 060 Kč. Dále v roce 2004 věnoval sbor SDH D. Beřkovice 1 000 Kč na výstavbu nové zbrojnice. V r.2005 bylo prostřednictvím Nadace Adra zasláno 7 120 Kč, postiženým vlnami stunami v jihovýchodní Asii. V měsíci dubnu 1995 byl velitelem DVPS jmenován Jaroslav Havel. Jako nástupcem DVPS, zřídilo město vzhledem k legislativním a organizačním změnám od 1.1.2004 jednotku sboru dobrovolných hasičů (JSDH), která byla začleněna do integrovaného záchraného systému. Ve funkci pokračuje Jar. Havel, od roku 1.2.2007 Martin Legner.

pomáháme v Markvarticích po povodních 2010

JSDH má 4 družstva, jejichž zástupci se pravidelně scházejí na tzv. městských schůzích. Mazické družstvo má 8 členů, jejichž průměrný věk je 39 let . Velitelem družstva je v součastné době Jan Novák st. Odborná úroveň celé JSDH je neustále zvyšována celou řadou školení , zpravidla v součinnosti s Hasičským záchraným sborem. Patří mezi ně periodická školení velitelů, strojníků, nositelů dýchací techniky, obsuh motorových pil a v neposlední řadě každoroční školení řidičů. Teoretické znalosti prověřují praktická námětová cvičení. Jsou to např. pravidelná cvičení v cukrovaru Mělník a ve firmě Mefrit. Dále např. cvičení v r.2003, jehož součástí byla záchrana dětí požárem ohrožené školy v Mlazicích , zásah v základní škole J. Matiegky, záchrana výškového domu na Pražské ulici a řada dalších. Budeme li hovořit o ostrých výjezdech, tak od r.2000 to bylo 22 požárů. Např. drůbežárna Liblice, rodinný dům Tupadly, skládka odpadu Uhy, les Romanov a nesčetněkrát les U Hada. Kromě požárů vyjíždělo družstvo odstraňovat škody po větrných smrštích, čerpat vodu po prudkých deštích nebo rychle tajícím sněhu. V součastné době vyjíždí družstvo vozidlem CAS32 T815, které město JSDH zakoupilo v r.2007. Dalším zásahovým vozidlem je Fiat Ducáto, zakoupené za sborové prostředky v r.1999. Vozidlo je vybaveno potřebnou technikou. Nejvíce času a úsilí věnovali dobrovolní hasiči při povodních v roce 2002 a znovu v roce 2006. Zátopami v r.2002 byla postižena i domovská základna hasičů, mlazická zbrojnice, kde bylo 20 cm vody. Kromě výše uvedených akcí, ještě členové JSDH v letním období zalévají mladou mělnickou zeleň, zajišťují pořadatelskou službu na soutěži Boj o vteřiny, drží požární dozor při ohňostroji na Mělnickém vinobraní a v prosinci pálení ohňů ohřívají náštěvníky vánočních trhů na náměstí Míru.

Použitý materiál:

Almanach : 120. let sboru dobrovolných hasičů v Mlazicích

Pokračování dalšího desetiletí bude po zpracování přidáno.